Časopis Naše řeč

Luzný

[Hovorna]

(J. L.) Podle informace, kterou jsme si vyžádali od řed. dr. Fr. Macháta, je jména Lužný užito v Baštově Průvodci Šumavou. Jinak se užívá dnes na mapách Šumavy zpravidla tvaru Luzný, Je-li něm. název Lusen původní, či je-li to obměna jména českého, je těžko rozhodnouti. Nám se název Luzný nezdá slovem starého původu. Slovo luzný s významem půvabný (pův. asi mámivý, vábivý, z kmene lud-, který je v sloveso lúditi, louditi, slož. odlouditi a p.) snad v starším jazyce bylo, ale jistě asi bylo řídké (Geb. má jen jediný doklad na subst. luznost); jeho rozšíření v jazyce českém se datuje teprve od Hankových padělků (Mil. písně krále Václava). Protože však ani původ německého názvu není o nic jasnější, bylo by snad možno pomýšleti na původní český název Lužný, z něhož vznikl název německý týmž způsobem, jako německé jméno Lusen pro Lužnou u Přímdy. Příkladů toho, že lesům i horám dávána byla jména toho způsobu jako Luh, Lužec, Lužný, uvádí Sedláček ve Snůšce starých jmen několik. Bylo to nasnadě, protože slovo luh znamenalo v jazyce starším les n. háj (Tu se stešťe [zastesklo] čeledi jeho; vece Čech: Ach běda jest skutka mého, že pro mě jste v téjto núzi a jsú pro mě vaši domové hustí luzi Dalimil C 2; v něm. překladu: dicke weld). Podle toho by Lužný znamenal lesnatý vrch. To je ovšem jen domněnka, pro niž opory ve zprávách historických nemáme.

Naše řeč 4, ročník 8/1924

Předchozí Jehněcí

Následující Přibýti