Časopis Naše řeč

Veřejny

[Hovorna]

(S. H.) Slovo to je opravdu odvozeno od veřejí; podle Veleslavína se říkalo veřejní, veřejný hák (na němž dveře visí v závěsech). Od obrazu dveří do veřejí, dokořán otevřených pocházejí významy další: všech se týkající, obecný a p. Tak na př. o zemské hotovosti (mobilisaci) se říkalo veřejnost, veřejně táhnouti na někoho, v. na hotově býti a p., dielo veřejné byla práce, již měla konati země, veřejně kázati znamenalo kázati tak, aby všichni mohli slyšeti a p. I do názvosloví vědeckého se slovo v. zanášelo; Husovi (1, 119) »veře[j]nie« jsou čtyři základní (stěžejné, cardinales) ctnosti, Komenský užíval slova veřejný ve významu lat. generalis (obecný) na rozdíl od sl. částečný (specialis). Význam »všem známý, vůbec přístupný«, v jakém slova toho nejvíce užíváme, lze odtud snadně pochopiti.

Naše řeč 1, ročník 8/1924

Předchozí Shlédnouti, zhlédnouti, vzhlédnouti

Následující Zápis, zápiska