Fórový

[Drobnosti]

(F. K.) je slovo, které má u nás již svou malou literaturu. Ign. Herrmann v pražské figurce »Fráter z Podskalí« (Sebr. sp. 4, 263 n.) podává tento výklad významu: »Fórová, špatná, nepravá, falešná věc, jen tak na oko, na oklamání. Ne taková, za jakou se vydává…« Mosazný řetízek k hodinkám je fórový, fórový byl i ten Herrmannův fráter, švec, který si pořídil kutnu emauzského frátera a důstojně v ní chodil po podskalských uličkách. V Salakuškách (1925, v. 8, 158) hledá Herrmann původ toho slova ve franc. foire (trh; fórové by bylo, co je děláno na jarmareční prodej) a vidí v něm památku z některé francouzské okupace. Prof. P. M. Haškovec v pozn. v Čas. mod. filol. 12, 286 pomýšlí na lat. forum (tržiště, náměstí) a ukazuje na časté u nás rčení ‚forum veřejnosti‘; fórová by byla věc pořízená pro veřejnost bez skutečné vnitřní hodnoty. My bychom spíše hledali příbuzenství v lat. forma. ‚Pro forma‘ (pro formu, na oko) se dělá leccos, co ve skutečnosti není ničím; říká-li Pražák v témže smyslu, že se to děje jen ‚pro fórek, na fórek‘, mohla by to býti prostě vulgární obměna lat. rčení pro forma. A fórové je, co je jen pro fórek. Ale víme dobře, že původu takových slov bývá nesnadno se dohadovati každému, kdo nebyl přímým svědkem jejich vzniku.

Naše řeč 5, ročník 12/1928

Předchozí Dcera

Následující Chybiti