Košice

[Drobnosti]

»Staré Košice (na Slovensku) až do XIX. storočia boly obtočené zo všetkých strán košicami (Scirpus [= skřípina, rostlina čeledi šáchorovilých]) porastenými [= porostlými] blatami. Najstaršia listina o Košiciach, vydaná Štefanom II. r. 1261, ich menuje: palus [= bažina] Blathan« (dr. J. Martinka, Almanach lit. odb. Mat. Slov. v Košiciach 1928, 177). ‚V Košiciach‘ by tedy bylo znamenalo pův. ‚v skřípinách‘; srv. t. 183 košičina = košicový porost (vedle slov pod. významu trslina, palčina, šarina, šašina, šachorina, sietina; také naše třtina = sloven. trstina pův. asi bylo slovo hromadné jako v slovenštině, ale nabylo významu, jaký nalézáme na stč. trest, 2. p. trsti = třti, sloven. trsť). V Čechách jsou jedny Košice u Malešova v okr. kutnohorském, druhé u Plané n. L.; bylo by zajímavé věděti, nelze-li z jejich polohy se domýšleti podobného pův. významu jejich jména, t. nejsou-li či nebývaly-li tam nějaké bažiny nebo aspoň zbytky něčeho takového. Kott, Př. 3, 606 má z Hoškova popisu podřečí polnického (Rozpr. III. tř. Č. ak. č. 21, 137) jméno louky Košíčky; v tom by mohly vězeti pův. Košíčky tak, že by lidová mluva byla slovo nesrozumitelné přizpůsobila známým slovům košík, košíček. I slovo košička, jež má Kott t. 138 ze Slezska jako jméno řeřichy (patrně Nasturlium, rostoucí na bažinatých místech), snad by mohlo patřiti do této rodiny.

Naše řeč 9, ročník 12/1928

Předchozí Dubice

Následující Pašovati