Počet

[Drobnosti]

Příliš rádi napodobíme otrocky něm. Zahl, Anzahl, kde poctivý Čech stačí bez podst. jm. Ještě sneseme »počet«, kde lze pomýšleti na skutečné číslo (třeba není výslovně jmenováno), tak ve statistických zprávách, že na př. počet porodů vzrostl (ač stručněji, stejně zřetelně a jadrněji po česku lze s matičním Brusem říci, že porodů přibylo); ale kde Němec (ob. slovem Anzahl) míní neurčité množství, měli bychom se »počtu« raději vyhýbati: Eine grosse Anzahl je prostě »mnoho«, eine Anzahl (eine gewisse Anzahl) » několik, něco«, netřeba mluviti o velikém počtu, o nějakém počtu a pod. A zvláště ne o »jednom počtu«, jak píše Venkov 1. pros. 1921 (nový směr maďarské politiky prý »se rozmnožil o jeden počet neproveditelných zákonů«); nevěděli-li jsme II, 74 o dokladu, kde by Čech dovedl říci »jeden« ve smysle něm. neurč. členu, zde je doklad, který opravdu řve. »Jeden počet« lze říci jen na rozdíl od jiného, druhého počtu (od jiných počtů) nebo od několika počtů; zde je řeč o několika zákonech. Pisatel (vlastně překladatel) článku, o nějž jde, cítil, že nestačí pouhým »počtem« bez přívlastku, ale pomohl si z nesnází germanismem opravdu neslýchaným. Germanismus je také, napsal-li »předáci režimu nesnaží se ani jen zatušovati skutečnou situaci« (nicht auch nur); Čechovi stačí ani. Nestačí mu také dnešní oblíbené oproti, které m. proti prý opravdu žije v slovenském lidu, na př. v Oravě (nám se ovšem zdá nesprávné ohrožovati češtinu zbytečnými slovakismy, jako je tedy oproti, vidno a j.); píše, jak v Maďarsku roste habsburský legitimismus a jak »vůči tomu (= naproti tomu) lze pozorovati oslabení fronty protihabsburské«.

Naše řeč 2, ročník 6/1922

Předchozí Co do…

Následující Dvacet jeden haléř