Ať si říká kdo chce co chce…

[Hovorna]

Tak se mluví v Čechách odedávna; ale někomu se to nelíbí, není mu to asi dosti usedlé (obvyklého strašáku, podobnosti s němčinou, zde přece není). Aspoň jsme čtli v Nár. l. 17. srp. 1922 opravené vydání této věty »ať říká kdokoli cokoli«. Nezní to prostému českému uchu při vší povrchní správnosti cize?

Naše řeč 9, ročník 6/1922

Předchozí Anděl

Následující Blízký, brzký, nízký