»Třebí«

[Hovorna]

V slavnostním přípitku, vyšlém z úst universitního profesora, zavadila nám o uši věta, že »nám již není třebí« dělati to a to. Protože máme slovo potřebí, nesmíme ještě říkati třebí m. třeba; je to tak, jako by někdo začal říkati hoří, časí, Labí, říčí atd. m. hora, čas, Labe, řeka, protože se říká pohoří atd. A nejbolestnější ovšem je v tom svědectví, jak je v nás zakořeněno mínění, že smíme stále »opravovati,« co si náš jazyk již dávno sám vytvořil.

Naše řeč 9, ročník 6/1922

Předchozí Státi

Následující Týž