Časopis Naše řeč

Vlach

[Hovorna]

(L. V.) Původ tohoto příjm. může býti dvojí. 1. Někdy to je asi jm. národa nebo země, Italie, v starší době i Francie, z níž osoba, jež dostala první toto příjmí, pocházela anebo v níž pobyla (na vojně a j.); jako Němec, Uher, Turek, Polák, Rus (Rous) a p. 2. Jako je ke jm. Václav, Stanislav, Přemysl, Matouš, bratr, kmotr atd. domácký tvar Vach, Stach, Přech, Mach, brach, kmoch, může býti Vlach také domácký tvar jmen jako Vladislav, Vlastiboř (Prusíkův Krok 2, 173); jsou i jiné tvary pod., na př. Vlacheň (Vlachyně? Arch. č. 5, 558 a 10, 410 z r. 1496—99), Vlachník, Vlachyně, Vlašek, Vlašček (Vlaštěk), Vlaška (jako Maška) a j. Byl-li na př. Vlach z Malovic (po němž má jméno Vlachovo Březí) synem Petra nebo Bohuslava z M. a otcem druhého Vlacha z M., je pravděpodobno, že Vlach bylo jeho křticí jméno.

Naše řeč 9, ročník 6/1922

Předchozí Varkule

Následující Zemská školní rada