Pěčkově

[Hovorna]

(J. H.) Na Českotřebovsku jest často slýchati, že se místo předložkových pádů v Pěčkově, v Petrůvce, v Trnávce, v Moravské Třebové užívá prostých lokálů »Pěčkově, Petrůvce, Trnávce, Moravské Třebové«; na př. »narozen Petrůvce, pošta Trnávce«. Vokalisované předložky však vynechávány nebývají; na př. »narozen ve Lhotě« (ne Lhotě). Čtenář, který nás na tuto zvláštnost upozorňuje, se domnívá, že vzala původ z korespondenčních lístků, poštovních poukázek, stvrzenek a p., na nichž byla předložka v (něm. in) již vytištěna, takže ten, kdo tiskopis takový vyplňoval, připsal k natištěné předložce jen pouhý lokál, a to že pak zobecnělo, i když předložka vytištěna nebyla. Ale to je výklad málo pravděpodobný, mimo jiné už proto, že se vokalisovaná předložka nevynechává. Příčina je mnohem přirozenější, a to čistě hláskoslovná. Je známo, že se v různých nářečích českých předložka v (ve výslovnosti f) mění v h, podle následující hlásky buď znělé nebo neznělé. Doklady této změny má Gebauer (I, 431) z nářečí chodského (h Bavořích, ch poli) a z Podkrkonoší (až k Turnovu). Pro nářečí na pomezí českomoravském je dosvědčena tato změna v Hoškově popise podřečí polnického (I, 35), podle něhož se kolem Polničky zvláště před p vyslovuje předložka v jako ch; »ch Přibyslavi, ch pátek« a p. Podle toho můžeme předpokládati, že se také na Českotřebovsku v jisté době vyslovovalo místo »v Pěčkově, v Trnávce, v Moravské Třebové« — »h Pěčkově, h Trnávce, h Moravské Třebové« s h dílem znělým, dílem neznělým. Způsob výslovnosti tohoto h pak vede k tomu, že se ve výslovnosti zanedbává neboli odsouvá. Místo »něhdo, něhde« (z něgdo, něgde) se vyslovuje místy »nědo, něde«, m. »z pohřbu« — »z pořbu«, m. »hvízdat« — »vízdat«, m. »h Benešom, h čemu« (za pův. »k Benešom, k čemu«) se říká na Litomyšlsku (Hodura, Nář. litom. 20) »Benešom, do ví, čemu to dobrý nebude«. A tím způsobem vznikly patrně také bezpředložkové na pohled lokály »Pěčkové, Moravské Třebové« ze starších tvarů »h Pěčkově, h Moravské Třebové« v nářečí českotřebovském. Zcela obdobným způsobem se vyskytují takovéto tvary i v nářečí kladském; na př. »tadyhle pancký kovárně každýho kováře to u dzdi uškrtilo« (Kubín, Pov. kladské 2, 233 a j.).

Naše řeč 5, ročník 6/1922

Předchozí Pádem

Následující Pedologický