Potřeba

[Drobnosti]

(M. R.) V německé obchodní korespondenci se vyskytuje slovo Bedarf s významem »zboží, materiál, věci, kterých je v závodě třeba« a pod. (na př.: sie vergeben uns Ihren sämtlichen Bedarf a j.). Je to tedy termín abstraktní s významem schválně co nejširším, aby bylo lze zahrnovati do něho všechno, co se jakkoli týká oboru představ jím vyjádřených. Takových obecných termínů potřebuje praktická mluva často, neboť jsou stručnou a leckdy nutnou náhradou za podrobný výčet jednotlivostí. Tak na př. samo podstatné jm. obchod zahrnuje v sobě mnoho rozličných druhů obchodní činnosti (na př. obchod výměnný, bursovní, ve velkém, na drobno, činnost samu i podnik, zařízení atd.); je to tedy abstraktum, které nabývá konkretního významu teprve ze smyslu celého místa nebo z příslušného výrazu rozvíjecího. Takové je na př. i jméno zaměstnanec, označující úředníka, podúředníka i dělníka, atd. Z té potřeby abstraktního, úhrnného výrazu vzniklo i nesprávné označení síla s významem »zaměstnanec« (kancelářská síla a p.). Nelze tedy pochybovat o tom, že potřebuje česká mluva odborná termínu pro tu obecnou představu, kterou vyjadřuje německé slovo Bedarf. Čtenářka NŘ. se nás ptá, je-li možno užívat pro tento význam slova potřeba. Domníváme se, že je to slovo voleno dobře. Je to slovo staré a odedávna mívalo vedle významů jiných také význam »potřebné věci«; užívali ho tak na př. i Čeští bratří, a dnes v obecném usu je mnoho výrazů, které vyšly z tohoto základního významu, na př. psací potřeby, kuchyňské potřeby a p. V jednotném čísle je toto slovo s týmž významem na př. už u Husa: dávati někomu potřebu, t. j. jísti, píti a čeho třeba (Kott 2, 823). Nic nepřekáží, aby mělo význam »potřebné věci« také v odborné mluvě obchodní; možno tedy dobře po česku psáti na př.: koupili jsme u Vás a Vy nám prodáváte veškerou potřebu toho a toho na rok 1931 a pod.

Naše řeč 6, ročník 15/1931

Předchozí Pažlutný, pažloutný

Následující Šaty, které bručí