Druidové

[Drobnosti]

(F. P.) Jméno druid, kterým se označují starodávní kněží keltští, skloňuje se podle vzoru had, a má tedy gen. sg. druida, nom. pl. druidi nebo (zpravidla) druidové atd. Příruční slovník jaz. českého zavedl jen toto skloňování, neboť vyznačuje u hesla druid jen pravidelnou genitivní příponu -a, t. j. celé skloňování toho jména je normální. Tvar druidé, kterého užil J. E. Vocel v jednom svém spise, je odchylný; byl u tohoto cizího slova utvořen patrně obdobou podle nom. pl. sousedé, židé, lidé. Je to podobný postup, jakým v novější době vznikl u jména demokrat plurál demokraté (vedle demokrati), aristokraté (místo aristokrati; PS. u tohoto jména novotvar s -é ještě neuvádí) a pod. podle tvarů j. husité, jesuité, humanisté a pod.

Naše řeč 4, ročník 21/1937

Předchozí Datum v dopisech

Následující Vojtěch Sedláček: Malé klasobraní po dnešním jazyce