Světící

[Drobnosti]

(V. L.) Slova světící (biskup), řídící (učitel) a p., píší se s dlouhým í (nikoli tedy světicí, ani řídicí), protože se jimi vyjadřuje skutečně činnost, kterou ty osoby vykonávají; vede k tomu i analogie s příbuznými slovy, na nichž je vidět, že na témže místě je samohláska zřetelně dlouhá, na př. vedoucí úředník, dopisující člen, vyšetřující soudce atd. Že by byl kdo někdy psal vyšetřovací soudce, o tom nemáme žádnou povědomost a pochybujeme o tom; vyšetřovací vazba se arci říká, ale tu jde o význam jiný (vazba určená k vyšetřování). — Potraviny na výlet bereme s sebou (nikoli sebou). Jsou-li podměty různé, říkáme »já půjdu s tebou« (ne tebou), »ty půjdeš se mnou«; jsou-li stejné, musíme tedy říkati »vezmi (ty) mě s sebou, vezmu (já) tě s sebou« a p. A tak bereme s sebou i potraviny i jiné věci. — Při psaní t. zv. příslovečných spřežek se řídíme Pravidly; nejsou-li v abecedním seznamu Pravidel uvedena slova odleva, doprava (nýbrž jen vpravo, vlevo), píšeme je obyčejným způsobem, tedy předložku zvlášť: od leva, do prava.

Naše řeč 3-4, ročník 13/1929

Předchozí Strumen

Následující Tasice