Perník

[Drobnosti]

(12, 69) Pouzdrům na psací pera a pod. říká se také perečník (Kott 7, 228); pod. se také říkávalo v nejsev. cípu kraje s mor.-slov. nářečím (Střílky, Koryčany, podle zprávy p. J. Skřítka). Ve vých. Čechách se říká pírník (Kott 2, 554), tak také ve Skorenici (Skořenici) u Chocně (zde pirník, s i jako v pod. slabikách často zkráceným); starší tvar by byl pérník, založený na výslovnosti péro (píro; zpráva P. Fr. Starého v Prostějově). Místo pirník se říká ve Střílkách na Moravě pilník (p. J. Skřítek), to je asi pouhá libovolná obměna, vzniklá snad žertem.

Naše řeč 7, ročník 13/1929

Předchozí Odborný, odborový

Následující Potmělítý