Zváti

[Drobnosti]

(F. K.) Zní-li dnes přít. č. zvu, měl by přechodník přít. č. zníti zva; zní-li nezvykle, je nejlépe se do něho nenutiti a buď užíti jiného slovesa, u kterého přechodník je možný, anebo jej rozvésti v celou větu. V staré češtině přít. č. byl zovu (zóveš — zovú) a přechodník (zuova) se časem objevuje.

Naše řeč 10, ročník 13/1929

Předchozí Dareba s darebou

Následující Kurs správné češtiny