Svéstojný

[Hovorna]

(J. P.) Užívají-li »Zprávy Obchodní a živnostenské komory v Praze« ve smyslu něm. Selbstkostenpreis (v. NŘ. 8, 28) výrazu »svéstojný náklad«, užívají výrazu nedobrého, před nímž varovala NŘ. už 2, 213. Výrazy složené s tvarem své vznikly, jak bylo vysvětleno v témže ročníku (str. 123), vesměs ze spojení přivlastňovacího zájmena svůj se jménem podstatným. Svéhlavý člověk je člověk své hlavy, který má svou hlavu; svémocný je člověk své moci, který jedná ze své vlastní moci, a podobného původu jsou i výrazy jiné, jako svéprávný, svémístný, svérázný atd. Se slovesem státi se zájmeno svůj ovšem spojovati nemůže, a proto není možná ani složenina toho způsobu. Složenina svéstojný a p. vznikla mechanickým napodobením výrazu německého; protože čes. svéprávný = něm. selbstberechtigt, soudilo se, že něm. selbst = čes. své-, a tak podle něm. Selbstkostenpreis byla utvořena »svéstojná cena«.

Naše řeč 5, ročník 8/1924

Předchozí Spolu-

Následující Úřední čeština