Opsati, opisovati

[Hovorna]

(J. F.) Slovesa opsati, opisovati podle významu předložky o, ob (= okolo) znamenají vlastně dokola, okolo, kolem napsati. Tento význam původní je zachován na pohled ve výrazech (ve skutečnosti mladých) »opsati kružnici kolem nějakého kruhu« (přeneseně »opisovati dráhu kolem něčeho«) a »opsati něco (na př. co nemohu anebo nechci pojmenovati přímo a p.) jinými slovy«, t. j. jaksi obejitím výrazu, kterému se vyhýbám anebo který mi schází. Ve skutečnosti jsou oba tyto výrazy napodobeniny výrazů cizích, jednak latinského circumscribere (franc. circonscrire, něm. beschreiben), jednak řecko-latinského periphrasis (něm. Umschreibung). Poněkud zastřen je pův. význam předložky o- v dnešním (také ne ovšem tuze starém) »opsati nějaký text« (franc. copier, něm. abschreiben); základem tohoto významu je patrně pošinutý význam, který má tato předložka v složeninách ožíti (t. j. úplně nabýti života ztraceného a tedy znovu, po druhé začíti žíti), obnoviti, oplatiti, obrátiti a pod. Opsati ve významu popsati (describere), vylíčiti, jak ho užívali někteří nč. spisovatelé, je buď latinismus nebo polonismus. Jako termínu geometrického by se tedy mělo slovesa opsati užívati jen tehdy, když běží o křivku (dráhu) buď zcela nebo aspoň z části uzavřenou (kruh, elipsu, parabolu a p.). Jde-li o dráhu přímou, není ovšem etymologicky sloveso opsati na místě, ale význam předložky o- je patrně v těchto výrazech tak zatemněn, že se sloveso opisovati stalo synonymem prostého psáti, kterého se ovšem v tomto smyslu neužívá.

Naše řeč 10, ročník 8/1924

Předchozí Nejvyšší soud

Následující Povidla