[Posudky a zprávy]
Jevištní řeč nemá své plnosti a nežije, pokud není vyslovována v prostoru jako část dramatické postavy. — Jevištní řeč je v každém případě nejprve autorova stylisace — na př. nářečí, řeči novinářské nebo kostelní nebo periferijní — a pak ještě hercova autostylisace tvaru, který vyšel z rukou dramatického básníka. — Dramatická řeč je naprosto odlišná jak od řeči spisovné (rozuměj: psané), tak hovorové, a jen dávná naturalistická móda mohla zaměňovat řeč jeviště za řeč třeba někde v hospodě. (Jiří Frejka v „Divadelním letáku o české jevištní řeči“ z prosince 1940.)
Předchozí Řeč V. Nezvala
Následující Česká řeč — dokonalý nástroj básníkův
© 2008 – HTML 4.01 – CSS 2.1