*

Současný stav projektu v Argentině

Tato stránka obsahuje pouze specifické informace o aktuálním stavu projektu, pro vysvětlení pojmů a seznámení s projektem, klikněte třeba sem.

V Argentině, v provincii Mendoza, poblíž pátnactitisícového městečka Malargüe, by měla do roku 2005 stát kompletní a funkční jižní Augerova observatoř. Její protějšek na severní polokouli, v Utahu, USA, začne pravděpodobně vznikat po úspěšném dokončení argentinského detektoru. V případě, že se podaří vybudovat observatoře na obou polokoulích, stane se Auger unikátní i tím, že jako první detektor kosmického záření extrémně vysokých energií pokryje celou plochu oblohy.

Od roku 1999 zde byl budován prototyp detektoru sestávající se ze 40 povrchových detektorů (z celkových 1600) a ze 2 teleskopů fluorescenčního detektorů (z plánovaných 30 teleskopů po dokončení celého detektoru). Konkrétně v roce 1999 byl instalován první Čerenkovův detektor - plastikový barel s více než deseti tisíci litry velmi čisté vody, vybavený třemi fotonásobiči.

Umístění posledního, 40. pozemního detektoru v paměp v květnu 2001

V květnu 2001 pak byl instalován poslední, čtyřicátý detektor pozemní sítě prototypu, zhruba ve stejné době pak začaly pracovat oba fluorescenční teleskopy umístěné v budově na vrchu Los Leones.

Česko-německý prototyp fluorescenčního teleskopu v Los Leones

Již velmi záhy poté, 23. května 2001, byl projekt korunován prvním důležitým úspěchem, a to detekcí první spršky kosmického záření. Prvenství si přípsal fluorescenční teleskop, vybavený českými a německými zrcadly. Krátce poté, pořátkem srpna 2001, detektovala první spršku i síť pozemních Čerenkovových detektorů.

Od prosince 2001 pak probíhá pokusná detekce unikátních, tzv. hybridních případů, což jsou vlastně současné detekce jedné spršky kosmického záření zároveň sítí pozemních čerenkovských detektorů a zároveň fluorescenčním detektorem. Do konce února 2002 se podařilo detektovat více než 60 takovýchto spršek, což svědčí o kvalitním vybudování prototypu, funkčnosti celé ideje hybridního detektoru a je značným příslibem do budoucnosti.

Výhoda hybridního konceptu - vzájemná kalibrace změřených pozemních a fluorescenčních dat a z toho plynoucí nezávislý odhad energie a směru příchodu primární částice - jasně vyplývá ze srovnání parametrů prvního "zlatého případu" níže. Prakticky všechny vypočtené parametry jsou ve výborné shodě, zvláště když uvážíme, že se jedná o testování prototypu, nikoli o finální zařízení.

Záznam detekce z povrchového detektoru 
Rekonstrukce spršky podle dat povrchového detektoru
Theta=40.1 +- 1.4°
Phi=-13.9 +- 10.8°
X(LL)=584 +- 65m
Y(LL)=10884 +- 110m

Vysvětlení parametrů Theta, Phi, X(LL), Y(LL).

Záznam detekce z fluorescenčního detektoru   3D rekonstrukce 
Rekonstrukce s využitím dat z fluorescenčního detektoru
Theta=39.8°
Phi=4.1°
X(LL)=642m
Y(LL)=12328m

Vysvětlení parametrů Theta, Phi, X(LL), Y(LL).

"Zlatý případ" musí být detekován minimálně čtyřmi povrchovými detektory a zároveň fluorescenčním detektorem. Dosud byly detekovány dvě takové spršky. Během dne (resp. obecněji mimo pracovní dobu fluorescenčního detektoru) zatím sprška zasáhla nejvíce 11 povrchových detektorů současně. Počátkem ledna došlo i k detekci unikátní tzv. horizontální spršky (s odklonem zhruba 83 stupňů od zenitu), která dle prvních odhadů měla energii v řádu 1019 eV a mohla by být projevem srážky vzácného vysokoenergetického neutrina s atmosférou.


Zpět na hlavní stránku projektu Auger.
M.P. + M.B., 16.3.2002