Úvodem
Vážení
přátelé,
dlouho jsem tak ráda nepsala úvodník do Informací
jako dnes. Za okny sice nepadá sníh, ale za zády se mi peče vánočka a voní vanilka,
hraje mi pan J. J. Ryba, stromeček je
už připravený a skoro nazdobený a cukroví v mojí domácnosti je kupodivu
mojí vlastní rukou napečené. Proč mne to naplňuje předvánoční euforií? Před
dvěma týdny jsem spolu se svými spolupracovníky trávila třetí víkend ve dvoraně
nad knihami a všichni jsme byli ze všech sil ponořeni do problémů úplně jiných
než předvánočních, či snad dokonce vánočních. Ač se to zdálo neuvěřitelné,
v noci před prvním prosincem byly vyklizeny poslední kontejnery kartonů a
obalů, byly nainstalovány katalogové počítače a my jsme se odvážili aspoň na
pár hodin spát, abychom další dny mohli předstoupit před naše hosty
v podobě slavnostní. Dnes už je to
součástí historie naší Knihovny a my tyto události posledních dní a hodin nechápeme
jako závěr důležité historické etapy této instituce, ale jako začátek etapy
úplně nové, jako první kroky po můstku do příštího tisíciletí.
Rok 2000 bude tím
přechodem do nové budoucnosti. Není to dáno samotným kalendářem, ale spíše
stavem vývoje informačních technologií
a stavem této společnosti, která se mimochodem nazývá informační
společností právě v tomto období, na přelomu století a milénia. Jistě
nemusím zdůrazňovat právě Vám, našim čtenářům, že ten rok 2000 není začátkem
století a tisíciletí nového, ale posledním rokem století a milénia tohoto. Tento omyl, který je šířen i
v masmediích, vyvrcholí v množství hlučné pyrotechniky a rozbitém
skle od šampaňského. Domnívám se, že peníze vložené do rachejtlí a jiných pyrotechnických
vymožeností by učinily mnohem více užitku, kdyby byly vynaloženy úplně jiným
směrem.
Pokud jste nestihli něco dobrého vymyslet na
slavnostní stůl, nechte si poradit od pana Bavora Rodovského z Hustiřan
(to je moje oblíbená četba, když jsem hodně unavená a nechce se mi už nic
vařit):
Krmě dobrá: Vezmi střídy od bílého chleba, petružele i s kořením a
šalvěje a to spolu zsekaj a nabí vajec v to, až bude husto. Potom daj
dosti koření a vlož do moždíře v horké máslo, ať spolu vře. A když uvře,
skrájej a daj na mísu, pospi to zázvorem a jiným kořením. A jez ve jméno boží!
(A já spolu s reklamou pána Satinského dodávám, že vůbec nevím,
k čemu to je, ale vypadá to nádherně.)
Přeji Vám hodně zdraví, dobré mysli a optimismu.
Přeji Vám všem, abyste chodili rádi do práce a abyste se večer rádi vraceli
domů. Přeji Vám, abyste za peníze, které si vyděláte dobrou prací, užili hodně
radostí a potěšení.
S pěkným novoročním pozdravem
Ivana
Kadlecová
CO NOVÉHO V KNIHOVNĚ AV ČR
Stručně
z dějin Knihovny Akademie věd ČR
Počátek
Knihovny Akademie věd ČR (KNAV) je spojen s ustavením Československé
akademie věd (ČSAV) dne 17. listopadu 1952. Současně s ČSAV byla založena
Základní knihovna (ZK), jejíž nástupkyní je dnes KNAV.
ZK
dostala do vínku cenné knižní sbírky tehdy zrušených institucí – Královské české
společnosti nauk, České akademie věd a umění
a Masarykovy akademie práce. V současné době KNAV spravuje
přibližně jeden milión svazků, včetně nevelkého, avšak obsahově zajímavého
souboru archiválií, rukopisů, prvotisků
a starých tisků (přes 24.000 svazků).
K nejstarším
sbírkám v ZK patřil a v KNAV stále patří fond Královské české společnosti
nauk (KČSN), první vědecké instituce v celém rakouském soustátí, uznané
císařem Josefem II. v roce 1784. Při převodu do ZK měla knihovna KČSN
kolem 100.000 svazků.
Druhá
významná historická sbírka – bývalá knihovna České akademie věd a umění (ČAVU), vytvářená od roku 1891, obohatila
fond ZK více než 75.900 svazky. Jsou mezi nimi četné zahraniční publikace,
získané poměrně rozsáhlou knižní výměnou ČAVU s partnerskými institucemi.
Třetí
knižní soubor, postoupený ZK v době jejího ustavení v počtu více než
30.000 svazků z bývalé Masarykovy akademie práce 1920-1952), doplnil
obsahové složení nově vznikajícího knižního fondu zejména o literaturu
technickou, ekonomickou a sociologickou.
Základní
knihovna ČSAV zahájila činnost 1. ledna 1953 v prostorách zrušené České
akademie věd a umění na Národní třídě. Jejím ředitelem byl jmenován PhDr. František Horák, který se
zasloužil o nárůst fondů ZK, zvláště historických sbírek, a o rozšíření výměny
publikací s cizinou. V akvizici pomáhalo knihovně právo povinného
výtisku, jež směla ze zákona uplatňovat
v letech 1963-1995.
V roce 1967
byla Základní knihovna sloučena s Řídícím útvarem vědeckých informací,
řešícím v ČSAV od roku 1961 výstavbu sítě akademických knihoven a středisek vědeckých informací. Koncepce
nově reorganizovaného pracoviště se
promítla i do úpravy oficiálního názvu, používaného posléze v letech 1967-1992: Základní knihovna – Ústředí
vědeckých informací ČSAV (ZK-ÚVI). Ředitelskou funkci v tomto období
vykonával Jiří Zahradil.
ZK-ÚVI se
zapojovala do řady vědeckovýzkumných úkolů, ústavních i resortních. Zvýšená
pozornost byla věnována rozvoji soustavy středisek vědeckých informací (SVI) a
knihoven jednotlivých ústavů ČSAV. Pro pracovníky SVI a ústavní knihovníky se
pořádaly cykly seminářů a kvalifikační kurzy a vydávaly se odborné publikace.
K 31. prosinci
1992, v souvislosti se změnou státoprávního uspořádání, vznikla podle
zákona ČNR č. 283/1992 Sb. Akademie věd ČR, od níž obdržela zakládající listinu
dnešní Knihovna Akademie věd ČR. Její ředitelkou se v roce 1992 stala
PhDr. Ivana Kadlecová.
V letech
1998-1999 prošla knihovna náročnou stavební rekonstrukcí, jež podpořila i další
modernizaci celého knihovního provozu a informačních služeb. Součástí rekonstrukce
bylo otevření nového depozitáře v Jenštejně.
Důležité
adresy
Ředitelka
|
Tel.: |
E-mail: |
PhDr. Ivana Kadlecová |
24 24 05 24 |
kadlec@lib.cas.cz |
Hlavní knihovník
|
Tel.: |
E-mail: |
PhDr. Jana Šrajerová |
21 40 32 45 |
srajerova@lib.cas.cz |
Oddělení automatizace
|
Tel.: |
E-mail: |
Ing. Martin Lhoták |
24 24 05 26 |
lhotak@lib.cas.cz |
Referenční služby
|
Tel.: |
E-mail: |
Mgr. Dagmar Hartmanová |
24 24 05 56 |
hartmanova@lib.cas.cz |
Výpůjční služby
|
Tel.: |
E-mail: |
Tomáš Jandera |
24 24 05 25 |
servis@lib.cas.cz |
Meziknihovní služby
|
Tel.: |
E-mail: |
Ludmila Semerádová |
21 40 32 59 |
mvs@lib.cas.cz |
Rešeršní služby
|
Tel.: |
E-mail: |
Ing. Květa Pitterová |
21 40 33 00 |
ors@lib.cas.cz |
ASEP
|
Tel.: |
E-mail: |
Mgr. Martina Bičíková |
21 40 33 67 |
asep@lib.cas.cz |
Doplňování fondu
|
Tel.: |
E-mail: |
|
Knihy
|
Alena Prášilová |
24 24 05 41 |
akviz@lib.cas.cz |
Časopisy
|
Jarmila Turková |
24 24 05 41 |
turkova@lib.cas.cz |
Výměna
|
Mgr. Jarmila Kostkanová |
21 40 32 42 |
exchange@lib.cas.cz |
Zpracování fondu
|
Tel.: |
E-mail: |
|
Knihy
|
Ing. Dana Grygarová |
24 24 05 28 |
knihy@lib.cas.cz |
Časopisy
|
Mgr. Jana Rotkovská |
21 40 32 46 |
casop@lib.cas.cz |
Revize fondu
|
Tel.: |
E-mail: |
Marcella Dedíková |
21 40 32 50 |
dedikova@lib.cas.cz |
Služby ve dvoraně
KNAV
poskytuje při uplatnění zásad diferenciace vyplývající z její zakládající
listiny po vydání čtenářského průkazu a zaplacení registračního poplatku tyto
služby:
Informace o katalozích,
bázích a fondech. Rešerše bibliografického, biografického, věcného a encyklopedického
charakteru, doplněné fotografickým a jiným ilustračním materiálem (viz www
stránky KNAV a Ceník služeb a poplatků).
Vedoucí referenčních služeb: Mgr. Dagmar Hartmanová
Prezenční výpůjčky
z volně přístupného fondu ve studovně, prezenční výpůjčky z ostatních
depozitářů a fondů do studovny. Absenční výpůjčky ze všech depozitářů a fondů,
umístěných mimo studovnu (viz Výpůjční řád, Katalogy, Ceník služeb a poplatků,
www stránky KNAV).
Vedoucí výpůjčních služeb: Tomáš Jandera
Správce periodik: Mgr. Hana
Tomanová
Výpůjčky publikací a
kopie z fondů KNAV pro mimopražské uživatele a zahraniční knihovny. Výpůjčky
a kopie dokumentů z mimopražských a zahraničních knihoven. (viz www
stránky KNAV, Ceník služeb a poplatků).
Vedoucí meziknihovních služeb: Ludmila Semerádová
Poradenské služby o
databázích. Rešerše z databází přístupných na lokálních počítačích
rešeršního oddělení, z databází přes systém Ultra*Net v síti LAN a
přes Internet (viz www stránky KNAV a Ceník služeb a poplatků).
Součástí rešeršních
služeb je tvorba databáze ASEP (Automatizovaný systém evidence publikovaných
prací AV ČR).
Vedoucí rešeršních služeb: Ing.
Květa Pitterová
Uživatelé mohou zdarma
využívat elektronické informační zdroje prostřednictvím lokální sítě knihovny,
Internet a další informační zdroje dostupné v mediatéce knihovny.
Vedoucí : Ing. Martin Lhoták
zajišťují pořádání výstavek nakladatelů a
prezentaci na www stránkách KNAVCeník
služeb a poplatků
|
Čtenářské průkazy |
|
||
A – platnost 365 dní
|
|
|||
|
Pracovníci a ústavy AV ČR |
zdarma |
||
|
Studenti |
50,-
Kč |
||
|
Ostatní fyzické osoby |
100,-
Kč |
||
|
Ostatní kolektivní uživatelé |
300,-
Kč |
||
B – platnost 30 dní |
|
|||
|
Pracovníci AV ČR |
zdarma |
||
|
Ostatní uživatelé |
50,-
Kč |
||
Poplatek za zhotovení typu A i B
|
20,- Kč |
|||
|
Ztráta
čtenářského průkazu |
100,-
Kč |
||
|
Poplatky za opožděné vrácení
|
|
||
|
1 den/1 výpůjčka |
1,- Kč |
||
|
1. upomínka |
10,-
Kč |
||
|
2. upomínka |
50,-
Kč |
||
|
3. upomínka |
100,-
Kč |
||
|
ředitelská
upomínka |
300,-
Kč |
||
|
advokátní upomínka |
v plné
výši |
||
|
soudní vymáhání |
v plné
výši |
||
|
Poplatky za vymáhání náhrady škody
|
|
||
|
v procentech – určí vedení |
|
||
|
Manipulační poplatky
|
|
||
|
Oznámení o rezervaci |
7,- Kč |
||
|
Pokuta za vyřízení ztráty publikace |
50,-
Kč |
||
|
Za zjišťování neohlášené změny adresy |
50,-
Kč |
||
|
Za kopírování dat na disketu |
15,-
Kč |
||
|
Za tiskové výstupy z CD-ROM, Internet – 1
str. |
2,- Kč |
||
|
Reprografické služby
|
|
||
Samooblužně |
|
|||
|
1 str. A4 – jednostranně |
1,50 Kč |
||
|
automat mince |
2,- Kč |
||
|
1 str. A4 – oboustranně |
2,- Kč |
||
Pro účely meziknihovních služeb + poštovné v plné
výši
|
|
|||
Scanner
Minolta 1 str. (vzácné tisky a dokumenty) |
20,-
Kč |
|||
|
Meziknihovní služby
|
|
||
Ze zahraničí výpůjčka |
|
|||
|
Ústavy AV ČR |
200,-
Kč |
||
|
Ostatní |
600,-
Kč |
||
Ze zahraničí kopie 1 – 5 str. |
|
|||
|
Ústavy AV ČR |
50,-
Kč |
||
|
Ostatní |
60,-
Kč |
||
|
Rešeršní služby
|
|
||
Rešerše za každou započatou hodinu |
|
|||
|
Uživatelé z AV ČR |
zdarma |
||
|
Ostatní |
100,-
Kč |
||
Počítačová
studovna KNAV
Je vybavena 8 uživatelskými a 1 služební stanicí a
pro tisk LED tiskárnou HP. Nainstalovány jsou Windows NT, Ultra*Net, prohlížeče
Netscape a MS Internet Explorer a textový editor.
Výsledky
své práce může uživatel ukládat do svého pracovního adresáře, odkud si může za
finanční úhradu pořídit buď tiskový výstup (data z CD-ROM a Internetu),
případně výstup na disketu (data z Internetu).
Prostřednictvím
Ultra*Netu jsou zpřístupněny tyto elektronické zdroje informací:
• neomezený přístup •
ERIC |
- Educational Resources Information Center |
BOOKFIND |
- nejrozsáhlejší zdroj bibliografických informací
o publikacích v angličtině |
ČNB |
- Česká národní bibliografie |
• jeden přístup •
URBADISK
|
- francouzská databáze stavitelství |
FRANCIS
|
- francouzská databáze humanitních věd |
PASCAL
|
- francouzská databáze přírodních věd |
KDO BYL KDO
v našich dějinách do roku 1918 |
|
DIDEROT 2000 |
|
PAMĚŤ SVĚTA |
|
WHO´S WHO 1897 – 1996 |
|
OTTOVA ENCYKLOPEDIE |
|
OTTOVA ENCYKLOPEDIE
NOVÉ DOBY |
|
EVROPANÉ |
|
STÁTY A JEJICH
PŘEDSTAVITELÉ |
|
KDO BYL KDO
v našich dějinách ve 20. století |
|
SKAT |
- souborný katalog
odborné literatury veřejných knihoven ČR |
SilverPlatter Resource
CD June 1999 |
|
Multimediální učebnice
DNA diagnostiky na CD-ROM |
|
Výtvarné umění –
multimediální encyklopedie |
Pravidla
pro využívání výpočetní techniky
1.
Počítačová studovna je určena k využívání elektronických
informačních zdrojů KNAV (databáze v síti KNAV, CD-ROM a diskety
z fondu KNAV) pro studijní účely uživatelů a k zpřístupnění volně
dostupných dat vědeckého charakteru z Internetu.
2. Uživatel
nesmí používat výpočetní techniku KNAV k jiným účelům než k využití
služeb popsaných v bodu 1.
3. Uživatel
má možnost si rezervovat osobně, telefonicky nebo e-mailem počítačovou stanici
na konkrétní dobu. Při nedodržení časového termínu rezervace propadá. KNAV si
vyhrazuje právo určit v případě zvýšeného zájmu uživatelů časový limit pro
využití pracovní stanice.
4. Způsob
práce uživatele je přesně popsán u příslušného počítače.
5. Uživatel
smí pracovat v počítačové síti pouze pod uživatelským jménem přiděleným
pro uživatele KNAV. Získá-li uživatel jakýmkoliv omylem jemu nepříslušející
přístupová práva, je povinen tuto skutečnost neprodleně ohlásit službě.
6. Uživateli
je zakázáno používat v KNAV jiné programové vybavení než to, které je mu
v nabídce poskytnuto.
7. Uživateli
je zakázáno kopírovat a distribuovat části operačního systému, nainstalovaných
aplikací a programu KNAV.
8. Uživateli
je zakázáno kopírovat na vlastní diskety informace získané z bází dat
zpřístupněných v síti KNAV nebo v Internetu. Výsledky své práce si
může uložit do svého pracovního adresáře. Kopírování na novou disketu, popř.
tisk na laserové tiskárně, zajistí za příslušný poplatek pracovník studovny.
Obsah pracovního adresáře bude po ukončení práce smazán.
9. Kopírování
disket a CD-ROM z fondu KNAV není dovoleno, pokud to neumožňují licenční
podmínky.
10. Veškeré
získané informace a data (v jakékoliv formě, na jakémkoliv médiu) slouží
výhradně k osobní potřebě uživatele a jeho studijním účelům. Není povoleno
je dále rozšiřovat, rozmnožovat, kopírovat, půjčovat, distribuovat (ani
v počítačové síti), prodávat nebo jinak využívat, zejména ke komerčním
účelům. Zneužití dat a informací může být trestné (Zák. č. 256/1992 Sb.).
11. Uživatel
nesmí narušovat práci ostatních uživatelů počítačové sítě, chod a výkonnost
sítě jako celku (např. nadměrným přetěžováním zdrojů sítě), ani používat síť
k přístupům do jiných počítačů nebo jiných sítí, či k šíření virů.
12. Uživatel
nese plnou odpovědnost za své případné zásahy do konfigurace počítače, které by
jakýmkoliv způsobem mohly mít vliv na provoz počítače nebo sítě. Dále je plně
odpovědný za škody vzniklé svojí neodbornou manipulací s prostředky
výpočetní techniky, včetně škod způsobených zanesenými počítačovými viry.
13.
Provoz sítě KNAV může být omezen nebo přerušen
z důvodů nezbytné technické a softwarové údržby sítě, případně
z jiných závažných důvodů
ROZHOVOR
… s Ing.Karlem
Aimem, CSc.,
předsedou Komise pro
vědecké informace AV ČR
• Jste předsedou Komise pro vědecké informace,
a tak Vás jistě těší, že se po nákladné rekonstrukci otvírá dvorana služeb
Knihovny Akademie věd, která bude sloužit čtenářům a uživatelům KNAV daleko
lépe než mohla dosud. Co byste k této události chtěl říci a jakou Vy sám máte
představu o tom, jak by měla vypadat a hlavně, jak by měla fungovat moderní
vědecká knihovna?
Asi začnu zeširoka, ale leckterý čtenář KNAV by
se na Vaší otázce mohl podivit tomu, že mu dvorana v minulých letech vůbec
nějak mohla sloužit. Myslím, že většina lidí ani netušila, jak tento zrakům
ukrytý prostor vypadal a co obsahoval a že jsou dnes velmi překvapeni jeho
současnou podobou, ne-li vůbec jeho existencí. Nyní mohou na výstavce
fotografií vidět, že sloužil jako depozitář, obsahující nevzhlednou dřevěnou
vestavbu a vyplněný různými druhy tiskovin až do výše druhého podlaží budovy.
Bylo velké štěstí, že zde nikdy nedošlo k požáru ani k jinému druhu
poškození. Při zpětném ohlédnutí se uvedený způsob využití cenného prostoru na
exponovaném místě v centru Prahy - jen 50 m od Národního divadla - jeví
mírně řečeno jako těžko pochopitelný. Jsem moc rád, že jsem se na historické proměně
dvorany mohl alespoň nepatrně spolupodílet. Výsledek je krásný a funkční,
všichni, kdo se na uvedení dvorany do současné podoby účastnili, mohou být na
toto dílo právem hrdi. Jsem zároveň přesvědčen o tom, že šlo o vysoce účelné
využití finančních prostředků. Argumentů pro toto tvrzení lze snést řadu, ale
připomenu aspoň jeden, zpravidla opomíjený: Dvorana služeb KNAV je a bude pro
mnoho mladých lidí místem, kde poprvé vstoupí na půdu Akademie věd. Myslím, že
není třeba zdůrazňovat související aspekty ani důležitost prvního dojmu, kterým
na mladé lidi tato instituce zapůsobí.
Pokud jde o to, jak by měla fungovat moderní
vědecká knihovna, zdá se mi odpověď jednoduchá: každý klient by v ní měl
získat v co nejkratším možném čase veškeré informace, které přišel hledat,
a navíc by si měl odnést dobrý dojem z vlídného a ochotného jednání erudovaného
personálu i z příjemného prostředí. Moderní knihovny mohou vypadat různě,
existují knihovny, jejichž podoba je striktně podřízena efektivní funkčnosti,
existují knihovny navržené ve stylu futurismu. Naše knihovna patří k těm,
v nichž se spojuje funkčnost a vybavenost na výši doby s historicky a
umělecky cenným interiérem a to je snad ta vůbec nejlepší kombinace. Myslím, že
tak má všechny předpoklady k tomu, aby jako moderní vědecká knihovna dobře
fungovala. Ve vlastním provozu se ještě mohou ukázat slabší místa volající po vylepšení,
ale řekl bych, že jich nebude mnoho. Mám-li o něco obavu, pak se týká toho, zda
a jak dlouho bude osazení dvorany počítači stačit uživatelskému zájmu.
• Komise pro vědecké informace je poněkud
atypickým poradním orgánem Akademické rady AV ČR. Jak vnímáte její funkci a
jaké máte zkušenosti z jejího působeni v posledních dvou letech?
Máte pravdu, že jde o poradní
orgán poněkud atypický. Alespoň v tom smyslu, že jeho působení je už
z povahy věci nepravidelné - vyjádření komise k záležitostem celoakademického
dosahu jsou vyžadována případ od případu a přitom z Akademické rady relevantních
zadání nepřichází poslední dobou mnoho. Lze říci, že problémů, které vyžadují
konsensuální názor komise nebo popřípadě její hlasování, zcela zákonitě ubývá.
Je to dáno na jedné straně pokročilou decentralizací - např. toky financí typu
příspěvku na nákup časopisů byly již před dvěma lety zrušeny (rozpuštěny do
rozpočtů pracovišť) - takže ústavy se samy rozhodují, zda a na jaký informační
zdroj peníze použijí. Na druhé straně pořízení některých specializovaných či
rozsáhlých databází, které bychom rádi pracovníkům Akademie věd zpřístupnili,
je finančně tak náročné, že přesahuje možnosti jednotlivých ústavů (např.
produkt Current Contents Connect) nebo i Akademie věd jako celku (např.
databáze Web of Science). Pak nezbývá, než se pokusit zorganizovat ustavení konsorcia
na příslušné úrovni. Takové kroky patří do širší skupiny záležitostí a
problémů, o nichž se dá říci, že mají jediné schůdné pozitivní řešení, které je
zpravidla realizováno přímo vedením KNAV. Je zřejmé, že ani kvůli takovýmto
věcem není třeba svolávat celou komisi, v případě potřeby se však docela
často radím s jednotlivými jejími členy podle odborností. Ale tím, že jsem
vyjmenoval několik faktorů, které v důsledku znamenají, že činnost komise
jako celku doznala jistého útlumu a že frekvence jejích zasedání je nyní mnohem
nižší než například v dobách budování infrastruktury v rámci projektu
LINCA, nechci v žádném případě naznačit, že existence komise již není
opodstatněná. I v budoucnu budou přicházet otázky, jejichž zodpovězení
bude typicky náležet do kompetence komise. Z nedávné doby mohu
připomenout, že komise se mj. zevrubně zabývala plány, projekty a dalšími
postupy prací na rekonstrukci dvorany ve třech fázích tohoto procesu a
domnívám se, že svými připomínkami významně přispěla k výsledné podobě
dvorany i k funkčnosti algoritmu služeb ve dvoraně.
• Naše knihovna vznikla zároveň s ustavením
ČSAV koncem roku 1952. Ve svých, byť krátkých dějinách (odmyslíme-li si převzaté
fondy učených a vědeckých společností od konce 18. do počátku 20. století)
by se mohla pochlubit mnohými počiny, které byly ve své době předvídavé a
progresivní. Patří k nim podle mého názoru např. i rozhodnutí tehdejšího prezídia
ČSAV o tvorbě ASEP - Automatizovaného systému evidence publikovaných vědeckých
prací pracovníků ČSAV - z roku 1984. Vytvářením této databáze jsme předběhli
všechna vědecká a výzkumná pracoviště ostatních resortů (vysoké školy nevyjímaje),
z nichž mnohá se k potřebě registrace publikovaných výsledků vědy a výzkumu
dopracovávají až v současnosti. Víme, že patříte k obhájcům ASEP na půdě Akademie
věd, kde občas dochází k útokům na tuto cennou a jinde vysoce ceněnou aktivitu
Knihovny Akademie věd. Čím si tyto téměř pravidelně se opakující útoky vysvětlujete?
To jsou asi příliš ostrá slova,
námitky proti samotné existenci databáze typu ASEP jsou opravdu ojedinělé.
Nedávné a současné připomínky míří spíše ke způsobům pořizování a předávání
údajů do databáze, k podobě a řazení údajů viditelných v textové
formě na webovské stránce a k detailnějšímu strukturování dat či dalším
příznakům, které si někteří přejí do databáze zavést. Část připomínek vyplývala
z neznalosti vývoje vztahu mezi databází ASEP a databází RIV (databáze
Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj "Registr informací o výsledcích státem
podporovaného výzkumu a vývoje"), některé pak z neznalosti možností
vyhledávacího programového vybavení (dříve Excalibur, nyní v testovací fázi Relief)
na webovské stránce ASEP. Většinou jde ale o připomínky legitimní, na něž
reagujeme a na jejichž základě dochází a bude docházet k některým úpravám.
Asi je třeba také říci, že existuje jistá historicky podmíněná averze
k ASEP, kterou docela dobře chápu, sám jsem takovým obdobím také prošel.
ASEP byl kdysi nařízen „shora“, o jeho podobě a poslání se nediskutovalo;
pracoviště, která přisuzovala svým publikačním výstupům patřičný význam, přitom
měla už v té době zaběhlý a ke svým potřebám přizpůsobený počítačový systém
evidence publikací, takže zavedení ASEP znamenalo „zbytečnou“ práci navíc.
K tomu teď nemá smysl se vracet. Svůj pohled na současnou roli ASEP i na
jeho vztah k RIV jsem se snažil vysvětlit ve svém poměrně podrobném a
obšírném hromadném sdělení ředitelům pracovišť z června tr. a na tom, co
jsem tam napsal, není zapotřebí nic měnit. V rámci tohoto rozhovoru nelze
jít do detailů, ale mé hlavní teze jsou tyto: (i) na základních principech
existence, koncepce a obsahu databáze nepovažuji za nutné z řady důvodů
nic měnit; mezi tyto důvody patří mj. efektivní přenos údajů mezi jejich producenty
a RIV a široké možnosti analýz publikační produktivity v rámci Akademie
věd; (ii) ústavy zůstanou svobodné ve volbě údajů, které chtějí mít v ASEP
zahrnuty; zároveň samozřejmě platí, že obsah údajů ilustruje produkci ústavu a
typ publikačních výstupů, kterým dané pracoviště přisuzuje váhu; (iii)
z „centra“, tj. z KNAV, bude i nadále určována společná a jednotná
struktura údajů, která musí zároveň vyhovět všem druhům výstupů
z pracovišť AV i všem (v čase se měnícím) požadavkům na obsah a strukturu
databáze RIV s tím, že i na uživatelské úrovni ASEP bude nadále možné
snadné vyhledávání publikací podle jejich typu; zde bych na okraj poznamenal,
že možnosti AV ovlivnit obsah a strukturu údajů RIV jsou omezené, protože
v jednáních Radou vlády je AV jen jedním z mnoha rezortů, jejichž
zájmy se v tomto ohledu zhusta kříží; a konečně, (iv) je nutné zlepšit a
rozšířit možnosti pořizování a transportu údajů do ASEP. I když postup prací
v tomto směru se zkomplikoval jednak vážným onemocněním kolegy Vítka
v září tr. i „vržením“ všech kapacit na oživování počítačových systémů ve
dvoraně služeb v průběhu posledních několika měsíců, věřím, že již v
nadcházejícím kole sběru údajů pro ASEP dojde v tomto ohledu ke zlepšení.
• Srdečně
Vám děkuji za rozhovor !
S Ing. Aimem rozmlouvala PhDr. Jarmila
Burgetová
Ing. Karel Aim,CSc. (nar. 16.října 1947) je absolventem
Fakulty chemické technologie Vysoké školy chemicko-technologické v Praze,
kde ukončil studium technické analytické a fyzikální chemie s vyznamenáním v roce 1971. Téhož
roku nastoupil na interní vědeckou aspiranturu v Ústavu teoretických
základů chemické techniky ČSAV (nyní Ústav chemických procesů AV ČR), kde
pracuje jako vedoucí vědecký pracovník dodnes. V roce 1977 obhájil kandidátskou
disertaci v oboru fyzikální chemie na téma „Rovnováha kapalina-pára
v soustavách s velmi rozdílnou těkavostí složek“. V letech 1989
– 1994 působil jako hostující výzkumný pracovník na Univerzitě v Terstu, podílel
se na organizování řady mezinárodních vědeckých setkání doma i v zahraničí,
od roku 1997 je členem American Institute of Chemical Engineers. Od vzniku AV ČR v roce 1993 je voleným
členem Akademického sněmu, v Akademické radě pracuje od roku 1997. 1.
března 1998 jej Akademická rada jmenovala předsedou Komise pro vědecké informace.
Adresa: Ústav chemických procesů AV ČR, 160 00 Praha
6, Rozvojová 135
Tel: (02) 203 90 310, 203 90 419 Fax: (02) 242 40 579
E-mail: kaim@kav.cas.cz;
kaim@icpf.cas.cz
Dne 18.listopadu 1999 se sešla poprvé
v novém složení Vědecká rada KNAV (VR). Zasedání zahájila PhDr. Anežka
Baďurová a představila nově zvolené členy Vědecké rady.[1]
Novou předsedkyní VR byla zvolena PhDr. Jarmila Burgetová, tajemnicí Mgr.
Dagmar Hartmanová. PhDr. Vilém Herold, CSc. poděkoval jménem
všech přítomných PhDr. Baďurové za její dosavadní činnost ve funkci předsedkyně
VR a PhDr. Burgetové popřál do její nové funkce mnoho zdaru.
PhDr. Kadlecová promluvila o koncepci
činnosti KNAV po otevření studovny v rekonstruované dvoraně budovy AV ČR.
Podrobně se věnovala novým službám – počítačové studovně, možnostem studia
v databázích a plánům na další rozšiřování aktivit KNAV. PhDr. Baďurová informovala přítomné o
současné vědecké činnosti knihovědného
oddělení KNAV a postupu prací na grantech, které KNAV získala.
PhDr. Herold seznámil členy VR
s návrhem (a jeho zdůvodněním) Akademické rady na přeřazení KNAV mezi
pracoviště AV ČR, která slouží všem ústavům Akademie věd. Doposud byla KNAV
zařazena mezi pracoviště v oblasti společenských, konkrétně ekonomických
věd, což při financování celoakademických úkolů působilo značné potíže. Po
diskusi všech přítomných se VR usnesla, že s přeřazením souhlasí, protože
předpokládá, že nové zařazení neovlivní (negativně) možnost pracovníků KNAV
dále vědecky pracovat, a pověřila dr. Herolda, aby toto usnesení tlumočil
Akademické radě.
Členové VR si pak prohlédli nově
zrekonstruované prostory dvorany KNAV a seznámili se s dalšími plány
rozvoje KNAV. Příští zasedání VR se má
konat v březnu 2000.
Tady by se asi hodilo citovat přesně
rozhodnutí Akademického sněmu!!!
ZE ZAHRANIČÍ
„Cultural
Work within the Information Society“
PhDr. Jarmila Burgetová
“Kulturní práce
v informační společnosti“ byl název významné mezinárodní konference,
kterou pořádala Rada Evropy spolu s Magistrátem města Říma ve dnech 22. –
23. října 1999 v Římě. Konference měla svým způsobem završit úsilí Rady
Evropy o uplatnění a také „zviditelnění“ kulturní sféry (v nejširším slova
smyslu) v současném i nadcházejícím období rozvoje evropské společnosti.
Byla také součástí oslav 50. výročí vzniku Rady Evropy a navazovala na 2.
summit nejvyšších představitelů států a vlád, konaný ve Štrasburku v říjnu
1997. Proto také na programových materiálech konference nechyběl odkaz na
„Akční plán“ přijatý na tomto summitu, v němž se „hlavy států a vlád rozhodly rozvíjet
Evropskou politiku pro aplikaci nových technologií, s ohledem na zajištění
lidských práv a kulturní rozmanitosti, svobodu vyjadřování a informací a maximalizaci
výchovného a kulturního potenciálu těchto technologií.“
Konference
si dala dva úkoly: na jedné straně zhodnotit Doporučení Rady Evropy „Kulturní
práce v informační společnosti“ (dále jen Doporučení) a na druhé straně
analyzovat vliv takových tendencí jako jsou konvergence (sbližování) průmyslu a
institucí, působících v oblasti kultury, globalizace a měnící se
organizace kulturní práce. Konferenci předcházelo jednodenní setkání představitelů
významných evropských a světových asociací a organizací – Evropská rozhlasová
unie (EBU), Mezinárodní asociace nakladatelů (IPA), Mezinárodní muzejní rada
(ICM), Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí (IFLA),
Mezinárodní archivní rada (ICA), Mezinárodní knižní agentura (IVA), Mezinárodní
federace televizních archivů (IFTA). Jejich úkolem bylo připravit finální text
návrhu Doporučení.
Konference, konaná v sále
„Promototeca“ v historické budově na římském Kapitolu, se zúčastnilo přes
300 osob (s velkou převahou zástupců hostitelské země) ze 17 států Evropy i
dvou ze zámoří (USA, Kanada). V úvodu konference po projevech římského primátora
pana Francesco Rutelli, městského radního pana
Gianni Borgna a islandského ministra školství, kultury a vědy upoutalo
účastníky předtočené audiovizuální interview s Američanem Robertem
Reichem, bývalým ministrem práce Clintonovy administrativy k otázkám
globalizace, konvergence, postavení kultury, problematiky kulturní politiky.
Výroky pana Reicha pak komentovali italský prof. ekonomie pan Domenico
Siniscalco a anglický zástupce Evropské organizace práce pan Tonny Lennon.
Zejména ten velice důrazně upozorňoval na to, že situace v Evropě je úplně
jiná nežli v USA, protože pro Evropu znamená kultura mnohem více nežli pro
Ameriku, jsou tu hluboké kulturní tradice a také proto musí evropské vlády více
než v USA „intervenovat“ v kultuře.
Jednání druhé tematické sekce, kterou
řídila paní Luciana Castellina, bývalá předsedkyně kulturní komise Evropského
parlamentu, bylo zasvěceno kulturní práci v období „konvergence“. Oba
lektoři různým způsobem či použitými příklady vlastně varovali před zjednodušováním
procesu sbližování „průmyslu v kultuře“ s kulturními institucemi,
které pracují jako neziskové organizace ve prospěch veřejnosti. Proto hlavně
knihovny nemohou fungovat bez veřejné podpory. Třetí sekce, moderovaná paní
Verou Boltho z Rady Evropy, se zabývala problematikou informačních
profesionálů a „znalostních pracovníků“. Zazněly požadavky na větší flexibilitu
a adaptace v organizaci a regulaci práce pro informační sektor. Pan
Jacques Wautrequin – člen Fora informační společnosti Rady Evropy – požadoval,
aby v informačním sektoru byla uplatňována nová schémata organizace práce,
nové metody, vyžadovány nové kvalifikace a nové chování. Již ve vídeňské deklaraci
Rady Evropy z roku 1998 je zmíněna nutnost zařadit nové kategorie do
hierarchie pracovníků veřejné správy (pro tvorbu databází apod.). Je třeba
vytvářet doškolovací možnosti pro nejširší populaci. Tak jako se kdysi bojovalo
proti analfabetismu, je dnes nutno bojovat za „digitální alfabetizaci“. Výdaje
s tím spojené je nutno chápat jako investice do informační společnosti.
Za řízení pana Serge Wolikowa se ve
čtvrté sekci jednalo o celoživotním vzdělávání, o výchovné a vzdělávací
politice a kultuře. Mnoho se hovořilo o změnách v profesi knihovníka,
který by se měl stát dle pana Peter van Gorsela informačním a publikačním odborníkem,
„broker-em“ a „web-brarian-em“. Klíčem budoucí výchovy bude televizor
jako komunikační prostředek pro všechno. Vytvoří se „znalostní průmysl“,
vzdělání se bude prodávat. Zajímavým příspěvkem bylo vystoupení mladého poradce
italského premiéra pro informační oblast o působení italského Fóra informační
společnosti, které bylo vytvořeno při Úřadu vlády. Jeho členové zpracovali
akční plán pro budoucnost a prosadili do státního rozpočtu desítky bilionů lir
na jeho plnění. Obdobný plán funguje již od r. 1995 ve Francii pod názvem „Informatizace
pro všechny“.
V panelové diskusi referovali
představitelé světových asociací, organizací a institucí, kteří se sjeli do
Říma o den dříve, o výsledcích svých jednání – Gaetano Stucchi za EBU, Vittorio
Sette za IFTA, Christine Deschamps za IFLA, Ingo Schmidt-Braul za IBA,
Francesco Garibaldo za italský Ústav práce, Roberto Zaccaria za RAI (italská
obdoba BBC).
Závěry konference zhodnotil prof.
Jean-Louis Reiffers, ředitel Vědecké rady francouzského Ústavu pro středozemí
v Marseille. Obsahovou problematiku konference shrnul do pěti bodů, resp.
do pěti otázek:
1)
S čím jsme konfrontováni ?
2)
Kam chceme jít ?
3)
Co veřejnost ?
4)
Co trh práce ?
5)
Jakou politiku uplatňovat ?
Rada Evropy chce
svým Doporučením na jedné straně podpořit úsilí o uchování kulturních tradic a
dědictví evropských národů, na straně druhé vytvářet podmínky a ukazovat, jak
se vyrovnávat se vším, co by mohlo v informační společnosti komplikovat
rozvoj kulturních aktivit.
Představitel Rady Evropy pan ředitel
Raymond Weber se věnoval ve svém závěrečném slově především vlastnímu
Doporučení. Nesmí být chápáno jako úřednický produkt, ale jako výsledek
dlouhého procesu nebyrokratických konzultací. Od původního pojetí, dle kterého
se Doporučení mělo týkat jen knihoven a archivů, zahrnuje nyní Doporučení i
problematiku elektronických publikací a kulturní práce vůbec. Sbližování
vzdělávacích institucí se stává realitou, od překonávání přehrad mezi systémy,
od struktury, obsahu a metod výuky se dostáváme k řešení nejrůznějších
tematických odborných problémů ve vzájemné reciprocitě a odpovědnosti. Dále se
„posunula“ také odborná terminologie. Od informačních profesí (LIS? IDT) jsme
přešli k novému termínu „znalostní pracovník“ – angl. „knowledge worker“,
franc. „travailleur de la connaissance“. Dle názoru pana Webera máme stále
různé mezery – zejména ve vzdělávání a jmenovitě pak v celoživotním vzdělávání.
Univerzitní vzdělání neklade dostatečný důraz na tvořivost, na rozvíjení tvůrčích
schopností a vše co s tím souvisí.
•••
Výroční
konference EUSIDIC 1999
PhDr. Ivana Kadlecová
EUSIDIC je Evropská
společnost pro informační služby se sídlem v Londýně. Letošní výroční
konference, která se konala v Belgii v Brugách ve dnech 16.- 20. října
1999, byla nazvána „Mosty k novému miléniu“.
Hlavní
nosná témata byla tři:
·
management znalostí, informací a dat
·
náplň managementu v budoucnosti -
Internet, Intranet a Extranet
·
role informačních specialistů v roce
2000 a za ním.
Úvodní
přednáška předsedy výboru EUSIDIC byla shrnutím současného stavu. Jedním z nejdiskutovanějších
témat tohoto desítiletí je stavění mostů z roku do roku. Je však třeba
rekonstruovat tyto mosty ke stavu celého informačního věku,
informace tvořit, distribuovat, zajišťovat a to diferencovaně v závislosti
na prostředí, typu uživatele a trhu. George Schultheiss varoval před nebezpečím
života „ze dne na den“, bez globální vize společnosti.
Profesor
Steven Warmoes z Univerzity v Gentu hovořil o minulosti, přítomnosti
a budoucnosti řízení informací. Na příkladech ukázal, jak lze ovlivnit informační
prostředí: někdy ne výstavbou nového, ale vhodnou modifikací existujícího
systému, na nezbytnou míru omezit transfer dokumentů například využitím elektronického
prostředí, synchronizace lid, kteří se učí s těmi, koho učí, srovnat
výchozí a konečnou hladinu znalostí tak, aby bylo vyloučeno, že na svém místě
nesedí specialista pro tu či onu činnost.
Jaké
nástroje užít k řízení znalostí a dokumentů předvedl velmi precizně Jan
Flammend od firmy Hewlett Packard. Vycházel z historického nástinu třídění
informací – od Aristotela k Billu Gatesovi a přes současnost dospěl
k budoucnosti. Naformuloval výzvu k způsobu řízení znalostí. Příklad
komerčního přístupu od Hewlett Packard je užitečný i pro akademické prostředí:
efektivita vyhledávání, zpřístupňování a distribuce informace v prostoru a
čase je v komerční i nekomerční sféře stejně významná.
Ger
Bijster z Unilever Research Laboratorium ve Vlaardingen formuloval cíl informačních
služeb v novém věku: přinést relevantní informaci ve skvělé podobě vědci
přímo na stůl. Představil systém, který přinese plný text toho, co není dostupné
ve vlastním domě, stejně jako přivést připojení k databázím a textům
z externích zdrojů.
Jak
inovovat v oblasti informací -
nástroje belgické firmy Beckaert představil Jan Sijnave.
Informovat
zaměstnance o inovaci, o metodice
a nástrojích k inovaci, to je nezbytný krok k vytváření „informační
kultury“. Znalosti vedou k inovaci, inovace vytváří nové iniciativy,
iniciativy podporují inovaci…atd. Inovace je proces, musí být viditelný, řiditelný,
měřitelný.
Jak
se mění role informačního specialisty a jaké hodnoty požaduje současný trh
práce vysvětlila na základě vlastních dlouholetých zkušeností Julia Hordle
z Intelligent Resources v Anglii.
Jaká je tedy
situace ke konci 20. století:
·
Oblast informací: Zlatým fondem zůstávají klasické dokumenty, je kladen důraz na ochranu
před zničením (převádění na mikrofilmy, skenování, archivace v národním a
regionálním měřítku, digitalizace, miniaturizace skladů). Elektronické
dokumenty nabývají na objemu a význam je kladen na sdílení velkokapacitních
skladů. Trend ke konci století a tisíciletí: přístup k plným textům (bez
primárního dokumentu), přístup z různých míst a platforem, kolektivní
přístup (konsorcia) za účelem snížení ceny, kolektivní přístup
k sekundárním zdrojům s následným přístupem k plným textům, vytváření
uživatelských profilů.
·
Oblast služeb: průběžná rekvalifikace pracovníků
informačních služeb, specializace. Co nejširší unifikace hardware a software za
účelem snížení problémů a chyb, maximální využití přenosu dokumentů
s využitím INTERNETU a INTRANETU, snížení cestování lidí dokumentů („hardcopy
na stůl“), dobrá komunikace a schopnost komunikovat jako základ služeb, soutěž
uvnitř služeb, profesionalizace do všech detailů.
·
Uživatel (cílová skupina): požaduje přesnou odpověď na
ne vždy jasně formulovaný dotaz (a má na to právo), má právo na přístup do
informačního systému prostřednictvím vlídného prostředí, a to lidského i softwarového.
Je tu ještě jedna velká změna v soudobém a budoucím informačním prostředí
- uživatel by měl mít sám vůli přijatou informaci okamžitě posunout dále všem,
kdo by ji měli znát.
Konference
proběhla v moderně renovovaném hotelu ve starobylém centru Brug a byla
doplněna společenským programem, přijetím u pana primátora na radnici, projížďkou
městem lodí po kanálu za náhlého prudkého poklesu teploty vzduchu a překrásně
jasného nebe, večeří u opravdického pana Retzina v jeho vlastním domě
vyzdobeném jeho vlastními obrazy. Všechno dohromady spolu s nabitým konferenčním
programem bylo jedním nesmazatelným zážitkem.
CHVILKA PRO LEPŠÍ ČEŠTINU
Přežije zájmeno
svůj rok 2000 ?
Jiří Kraus
Obavy, že se příslušníci některého
druhu nedožijí třetího tisíciletí, se většinou vztahují na živočichy nebo
rostliny. Dnes však nechci vyvolat akci ani na záchranu tetřeva hlušce, jehož
stavy se za posledních padesát let dramaticky snížily, ani na záchranu jiných
mizejících představitelů naší fauny a flóry, ale povšimnu si zájmena svůj, které je stíháno osudem podobným.
Jestliže posloucháme nebo čteme oficiální projevy veřejných činitelů a mezi
nimi zejména novinářů a moderátorů, s překvapením zjistíme, že se
z jejich řeči tvary tohoto zájmena vytrácejí. Televizní nebo rozhlasové
kvízy či soutěže bývají doprovázeny výzvami „Připravte si vaše tužky a poznámkové bloky! Zmobilizujte vaše vědomosti!“, četli jsme o údivu některých politiků „Nevím, od
koho mám můj mobil“, půvabná žena
v reklamě tvrdí „Když se mi narodil můj
syn, vážila jsem hodně, ale teď, když beru ..., je to skvělé“, v metru se setkáme s nápisem „Vezměte si vaše noviny“ apod. Naštěstí se běžná
mluva chová pořád normálně. Asi proto,
že jsme svou mateřštinu tak docela nezapomněli
a že se pořád ještě někteří z nás umějí
vyjadřovat po svém.
Všechny dosavadní příklady na nevhodné
opomíjení zájmena svůj jako prostředku přivlastňování podmětu
věty nám pochopitelně vadí, ale větám, ve kterých se vyskytují, se dá
koneckonců rozumět. Horší je to tam, kde chybné použití přivlastňovacího
zájmena smysl věty v zásadě mění. Je totiž něco úplně jiného, jde-li dívka
na schůzku se svým přítelem, nebo s jejím přítelem, jsou-li sportovci
nespokojeni se svými výkony, nebo s jejich výkony, zařídí-li někdo svou
náhradu, nebo jeho náhradu, platí-li něco ze svých prostředků, nebo z jeho
prostředků. Hlavně tam, kde je věta nebo souvětí delší, dochází
k nedorozumění velice lehko.
Je ovšem třeba přiznat, že pravidlo o
užití zájmena svůj tam, kde přivlastňujeme podmětu,
nebývá vždycky přímočaré. Věta Děkuji Vám
za blahopřání k mému jubileu je
stylizována naprosto správně. Jubileum je sice opravdu autorovo (mluvnickou
terminologií řečeno vztahuje se k podmětu), ale ve větě je zastoupen ještě
další subjekt (autor blahopřání), takže je třeba se vyjádřit jednoznačně.
Obvykle také držíme palce našim (nikoli svým) sportovcům, protože reprezentují nás všechny, tedy i ty,
kteří jim zrovna palce nedrží.
Možná, že těmito výjimkami se posilují
naše občasné představy o složitosti češtiny, ale jazyk už je takový, že
obsahuje jevy nesporné a centrální a vedle nich i jevy periferní, jejichž
správné užívání klade na jazykový cit určité nároky.
PŘEDSTAVUJEME
Ústredna knižnica SAV v Bratislavě
na
prahu roku 2000
Onedlho všetci
prekročíme prah roku s magickým číslo 2000. Príchod každého nového roku je už
akosi tradične spätý jednak s bilancovaním minulého, jednak s plánmi
a víziami toho, čo príde v budúcnosti. Futurológovia
a prognostici sa už dávno nechali unášať viac, či menej reálnymi víziami
čo všetko nás čaká v novom miléniu. Ja si netrúfam byť ani prognostikom,
ani futurológom a nedám sa radšej unášať víziami o tom, čo čaká
Ústrednú knižnicu Slovenskej akadémie vied (ÚK SAV) v budúcom tisícročí.
Viem však presne, čo by sa s ňou malo stať v priebehu budúcich 2-3
rokov, aby bola rovnocenným partnerom iných vedeckých knižníc na Slovensku, v
Európe, vo svete.
Predložená bilancia čitateľovi iste
napovie čo musí ÚK SAV a s ňou celá knižnično-informačná sieť (KIS
SAV, t.j. 59 knižníc) v najbližších 2-3 rokov zvládnuť, aby vyhovela
celosvetovým kritériám kladeným na moderné knižnice:
Adresa: Klemensova 19, 814 67 Bratislava
Tel./Fax: 00421 7 321733
URL: www.savba.sk/sav/inst/uk/uksav.html
Počet pracovníkov: 30
(16 VŠ, priemerný vek 38 rokov)
Knižničný fond:
495. 329 kn.j., ročný prírastok cca 4. 000 kn.j.,
• Knižnica má právo povinného výtlačku
• Medzinárodnú
výmenu publikácií realizuje aj pre vedecké pracoviská SAV. Ročne pre ne získa
do 300 titulov periodík a cca 250 kn.j. monografií
• Knižnica má
v správe Lyceálnu knižnicu, s historickým fondom 90 tis. kn.j.
• Súčasťou knižnice je
Rakúska knižnica, s fondom do 5.000 kn.j. austriocikálnej literatúry
• Od roku 1994 je knižnica depozitnou
knižnicou Svetovej banky
• V roku 1999
sa knižnica stala depozitnou knižnicou UNRISD – United Nations Research
Institute for Social Development
• Fond
knižnice je pravidelne dopĺňaný o publikácie NATO ASI SERIES
a publikáciami nadácie Fritz Thyssen Stiftung z Nemecka
Bežné tituly
periodík:
1. 142 titulov v tlačenej forme, 8 titulov online
Katalógy:
klasické (lístkové)
Online –
cca 120 tis. záznamov
WebOpac
(súborný katalóg niektorých ústavných knižníc + ÚK SAV)
Počet návštevníkov: cca 23 tisíc ročne
Počet zaevidovaných
čitateľov: viac ako 3000 ročne
Počet výpožičiek: ročne do 55 tisíc
Počet realizovaných
rešerší: cca 6 tisíc (citačných i tematických)
Databázy vytvárané v
knižnici:
• Katalóg knižných fondov (KKF) – pozri URL
• PERIOD (Evidencia titulov periodík) –
pozri URL
• EPCA – Evidencia publikačnej činnosti -
pozri URL
Zahraničné databázy
:
• Science
Citation Index, Materials Science Citation Index – CD ROM
• Current Contents – 5 sérií,
s abstraktami, FTP delivery
• Book in Print – CD ROM
• Academic Elite Search – ( EBSCO) ,CD ROM
• Encyclopaedia Britannica – sieťová verzia
– CD ROM
Internet: voľný
vstup do 8 databáz EBSCO
Automatizácia:
Katalogizácia ( CDS ISIS)
Výpožičky
(Cliper)
Evidencia
periodík (CDS ISIS)
Evidencia publikačnej činnosti – CDS ISIS aj RAPID LIBRARY
Rok 1999 je v ÚK SAV a v celej KIS SAV rokom štartu
implementácie nového integrovaného informačného systému RAPID LIBRARY firmy
Cosmotron Systems s r.o. Z finančných dôvodov je zatiaľ implementovaný v KIS SAV len
modul EPCA – Evidencia publikačnej činnosti a modul: Katalogizácia, zatiaľ
len na 23 sieťovo prepojených vedeckých pracovísk SAV, v areáli na
Patrónke.. Modul EPCA je od júna 1999
v experimentálnej prevádzke. Prezentácia prvých výsledkov bola 10. 11. 99.
Evidencia publikačnej činnosti SAV v novom integrovanom informačnom
systéme je výsledkom zapojenia ÚK SAV do pilotného projektu občianskeho
združenia Pro Scientia, cieľom ktorého je vytvorenie celoslovenskej virtuálnej
databázy publikačnej činnosti a kvalifikačných prác a jej prezentácia
na Internete. ÚK SAV je predsedajúcou knižnicou tohto združenia.
V rámci
prechodu ÚK SAV a celej KIS SAV z informačného systému CDS ISIS na nový
integrovaný informačný systém RAPID LIBRARY, postupuje knižnica podľa
jednotlivých etáp projektu ELKASAV ( Elektronické katalógy SAV). Najnovší
projekt, projekt ELKASAV III, rieši
implementáciu všetkých modulov Rapid Library v ÚK SAV
a spoločenskovedných pracoviskách so sídlom v hlavnej budove knižnice.
Podmienkou jeho realizácie je dostatok finančných prostriedkov. Žiaľ, práve ich
dostatok, či absencia je rozhodujúcim faktorom toho, ako sa bude
ÚK SAV a celá knižnično-informačná
sieť SAV vyvíjať v prvých rokoch nového milénia.
Neviem,
či na základe predloženej stručnej bilancie činnosti ÚK SAV je schopný čitateľ
posúdiť, či má knižnica šancu byť
rovnocenným partnerom moderných vedeckých
knižníc. Ja však, aj keď nie som prognostikom, chcem byť „dobrým prorokom“ . Verím, že
Ústrednej knižnici Slovenskej akadémii vied sa už v prvých rokoch nového
storočia podarí vyrovnať krok so svojou
staršou a väčšou sestrou – Knihovnou Akademie věd České republiky.
Marcela Horváthová
riaditeľka ÚK SAV
ČLÁNKY
Citační rejstříky amerického
Institutu
pro vědecké informace
PhDr. Iva Bartoníčková
Vědecké citační indexy produkuje Institut
pro vědecké informace (ISI) se sídlem ve Philadelphii v USA. Tato
instituce se touto činností zabývá již od roku 1960 a v oblasti svého
působení se vypracovala ve světovém měřítku na jednu z nejuznávanějších.
Databáze citačních rejstříků se skládá
ze 3 částí:
• Science Citatiton Index (SCI)
• Social Sciences Citation Index (SSCI)
• Arts & Humanities Citation Index
(AHCI)
Science Citation Index (SCI)
SCI poskytuje přístup
k bibliografickým informacím a citovaným referencím z přibližně 3500
nejdůležitějších světových vědeckých časopisů. Z hlediska tematického
záběru pokrývá výše zmíněná báze dat širokou škálu nejdůležitějších vědních
disciplin. V bázi jsou uloženy informace přibližně ze 160 oborů, zejména
z oblasti přírodních, technických, ale v menší míře také společenských
věd.
Báze obsahuje bibliografické záznamy
např. z těchto základních oborů:
• medicína
• veterinární
medicína
• přírodní
vědy: - základní
-
aplikovaný výzkum
• technické
vědy: - strojírenství
-
elektrotechnika
-
chemie
• společenské
vědy: - politika
-
psychologie atd.
Databáze SCI je
dostupná pro uživatele v několika
formách:
|
Forma |
|
Retrospektiva od roku… |
|||||
|
|
|
|
|||||
|
û |
tištěná podoba |
|
1961 |
||||
|
û |
CD-ROM |
- bez abstrakt |
1980 |
||||
|
|
|
- s abstrakty |
1991 |
||||
|
û |
magnetická páska |
|
1973 |
||||
|
û |
on-line
vyhledávání |
ü |
Web of Science (zpřístupněné pomocí ISI) |
1973 |
|||
|
|
|
ü |
přes databázová
centra |
1974 |
|||
|
û |
kumulace
v tištěné podobě |
|
1945 |
||||
Social Sciences Citatin Index (SSCI)
SSCI poskytuje přístup
k bibliografickým informacím a citovaným referencím z více než 1700
světových vědeckých časopisů.
Z hlediska
tematického záběru pokrývá přibližně 54 disciplín.
• psychologie
• sociologie
a sociální vědy
• obchod
a finance
• ekonomika
• historie
• vzdělání
• právo
• lingvistika
• demografie
• filosofie
atd.
Databáze SSCI je dostupná pro uživatele
v těchto podobách:
|
Forma |
|
Retrospektiva od roku… |
|||||
|
|
|
|
|||||
|
û |
tištěná podoba |
|
1969 |
||||
|
û |
CD-ROM |
- bez abstrakt |
1981 |
||||
|
|
|
- s abstrakty |
1992 |
||||
|
û |
magnetická páska |
|
1973 |
||||
|
û |
on-line
vyhledávání |
ü |
Web of Science (zpřístupněné pomocí ISI) |
1973 |
|||
|
|
|
ü |
přes databázová
centra |
1972 |
|||
|
û |
kumulace
v tištěné podobě |
|
1956 |
||||
Knihovna Akademie věd ČR odebírá bázi dat
SCI a SSCI s abstrakty na CD-ROM, jejichž obsah je zpřístupněn pomocí
rozhraní Ultra*Net, provozovaného na počítačové síti AV ČR.
Hlavní
výhody obou těchto databází s abstrakty distribuované na Cd-ROM jsou:
û
abstrakta v anglickém jazyce
û
aktualizace 1× za měsíc
û
předplatné zahrnuje 11 kumulativních
aktualizací a roční kumulaci
û
retrospektiva od roku 1991 pro SCI a od
roku 1994 pro SSCI
Databáze je určena na zpracování zejména
těchto rešerší:
û
tematických
û
autorských
û
citační analýzy
Tematické rešerše se zpracovávají prohledáváním databáze na základě klíčových slov.
Vyhledávání
je možno provádět podle následujících položek databáze:
û |
Basic
Index |
- |
nejširší prohledávání, tj. v titulu
záznamu, v abstraktu i v poli klíčových slov |
û |
Title |
- |
prohledávání v poli názvu |
û |
Key
Words |
- |
prohledávání v klíčových slovech
autora i v poli klíčových slov plus (klíčová slova doplněná pracovníky
ISI) |
û |
Abstract |
- |
vyhledávání v abstraktu záznamu |
Autorská rešerše se
zpracovává prohledáváním pole Author, kde se vyhledává podle jména autora. Zde je abecední rejstřík jmen
autorů publikujících v daném roce s počtem jejich prací daného roku.
Jsou zde uvedeny základní bibliografické údaje jejich prací včetně citovaných
pramenů a related records, to jsou
dokumenty s podobným tématem, které mají alespoň jeden stejný citovaný
pramen s původní prací vyhledávaného autora.
Citační analýza se zpracovává pomocí pole Citation, kde se vyhledává vždy pouze podle prvního publikujícího autora. Zde
je abecední rejstřík jmen autorů citovaných v daném roce se základními bibliografickými
údaji citovaných prací. Pod každým citovaným jménem následuje soubor citujících
autorů s bibliografickým záznamem citujícího pramenu.
Pro vyhledávání ještě slouží pole:
û |
Address |
- |
vyhledávání podle adresy autora |
û |
Abbr.
Journal |
- |
vyhledávání podle zkrátky názvu časopisu |
û |
Full
Journal |
- |
vyhledávání podle úplného názvu časopisu |
Použité zdroje:
ISI:
Institute for Scientific Information [on-line].
Philadelphia: ISI, 1999 [1999-06-21]. Dostupný z:
http://www.isinet.com/
ûûû
Co mají společného
databáze od firmy SilverPlatter Information ?
Petra Kalců
SilverPlatter Information je mezinárodní organizací, která zprostředkovává
databáze v elektronické podobě. Zaměřuje se na nejširší oblasti, poskytuje
přes 200 odborných a vědeckých databází pokrývajících:
• obchod
• výchovu
• životní prostředí
• potravinářství a zemědělství
• medicínu
• humanitní obory
• společenské obory
• vědu a technologie
• přírodní vědy atd.
Bela Hatway, jeden ze zakladatelů společnosti, si
v roce 1983 uvědomil výhody technologie optických disků pro ukládání dat
s následným čtením a využíváním dat. V roce 1985 byla představena
první prototypová databáze SilverPlatteru International na konferenci pořádané
American Library Association. V následujících letech se SilverPlatter
zaměřil na vývoj vyhledávacího softwaru pro poskytované databáze. Byl vytvořen
vyhledávací systém SPIRS (SilverPlatter Information Retrieval System) a
Intranetová technologie ERL (Electronic Reference Library). Vyhledávací systém
SPIRS je nabízen v několika variantách. Podporuje prostředí DOS
(PC-SPIRS), Win (Win SPIRS), UNIX (UNIX SPIRS), Macintosh (MacSPIRS), WWW (WebSPIRS).
SPIRS
umožňuje:
þ
zaměřit
rešeršní dotaz do jednotlivých polí databáze (např. AU=Autor, TI=Titul apod.)
þ
používat
booleovské a proximitní operátory AND, OR, NOT, WITH, NEAR
þ
používat
rejstříků a tezaurů (pokud jsou součástí databáze) pro definování rešeršní
strategie
þ
přepínat mezi
zkrácenou podobou a plnou podobou bibliografických záznamů
þ
používat
limitních operátorů
ERL – technologie typu client/server umožňuje přístup
k databázím prostřednictvím LAN, WAN, Intranetu a Internetu viz
následující obrázek:
Knihovna AV ČR z databází od firmy SilverPlatter
Information nabízí svým uživatelům:
ý
Sociological
Abstracts (SA)
databáze
pokrývající sociologii a příbuzné obory
Producent: Cambridge Scientific Abstracts |
URL: http://www.csa.com |
||||
Zprostředkovatel
CD-ROM: SilverPlater International |
URL: http://www.silverplatter.com |
||||
|
Retrospektiva: |
1963- |
Počet záznamů: |
543 tis. |
|
|
Retrospektiva v KNAV: |
1963- |
Roční přírůstek: |
35 tis. |
|
ý
ERIC (Educational Resources Information Center)
databáze
zahrnující výchovu a vzdělání
Producent: The National Library
of Education USA |
URL: http://www.accesseric.org |
||||
Zprostředkovatel
CD-ROM: SilverPlater International |
URL: http://www.silverplatter.com |
||||
|
Retrospektiva: |
1966- |
Počet záznamů: |
980 tis. |
|
|
Retrospektiva v KNAV: |
1992- |
Roční přírůstek: |
31 tis. |
|
ý
SIGLE
(System for Information on
Grey Literature in Europe)
polyoborová
databáze zachycující šedou literaturu
Producent: Eurpean Association
for Grey Literature Exploitation (EAGLE) |
URL: http://www.konbib.nl/infolev/sigle/ea/index.html |
||||
Zprostředkovatel
CD-ROM: SilverPlater International |
URL: http://www.silverplatter.com |
||||
|
Retrospektiva: |
1980- |
Počet záznamů: |
364 tis. |
|
|
Retrospektiva v KNAV: |
1980- |
Roční přírůstek: |
40 tis. |
|
Použité zdroje:
1) Cambridge Scientific Abstracts [on-line].[cit. 1999-06-30].
Dostupný
z: http://www.csa.com/
2) EAGLE home page [on-line].[cit. 1999-06-30].
Dostupný
z: http://www.konbib.nl/infolev/sigle/ea/index.html
3) ERIC: Educational Resources
Information Center [on-line]. Washington: National Library
of Education, 1999 [cit. 1999-06-30].
Dostupný
z: http://www.accesseric.org/
4) SilverPlatter Information [on-line].[cit. 1999-06-30].
Dostupný
z: http://www.silverplatter.com/
PŘEČETLI JSME ZA VÁS
Stanovisko Ústavu pro jazyk český AV ČR k užívání
pojmu „Česko“ (Naše řeč, 1999)
Problematice jednoslovného pojmenování České republiky
názvem Česko jsme se v Informacích věnovali
již dvakrát (1995, č. 2, str. 13; 1998, č. 1, str. 25). Dnes
tedy do třetice publikujeme stanovisko Ústavu pro jazyk český AV ČR, které –
jak se domníváme – vnáší do všech sporů jasné světlo a zároveň podává i
zasvěcený výklad problémů, s nimiž se čas os času v této souvislosti
v mediích setkáváme.
Ústav pro jazyk
český AV ČR se k názvu Česko již
několikrát vyjádřil; jeho pracovníci o něm mluvili v rozhlase,
v televizi, psali o něm v tisku a písemně i telefonicky odpovídali na
četné dotazy od občanů.
Z čistě odborného hlediska nelze
proti pojmenování Česko nic podstatného namítnout. Je odvozeno od přídavného
jména český, které vyjadřuje vztah
k základnímu podstatnému jménu Čechy,
podobně jako existuje slovotvorný postup od staršího Uhry, Španěly (ještě Čapek
napsal Výlet do Španěl) přes uherský, španělský k Uhersko,
Španělsko. Zde jde ovšem o názvy stejných
zemí, zatímco podoby Česko by se mělo
využít jako pojmenování pro celou Českou republiku. (To si někteří odpůrci
neuvědomují a argumentují tím, že pojmenování Čechy vyhovuje svému účelu dostatečně.) Snad je tedy zřejmé, že výraz
Česko nevznikl jen mechanickým
odtržením první části názvu Československo.
Pokud jde o to, zda je výraz Česko potřebný,
mluví pro něj jeho krátkost, kterou ocení např. sportovní reportér.
Bylo by ovšem třeba chápat toto krátké
pojmenování jako méně oficiální, a proto ho neužívat v textech oficiálního
rázu; v takových doporučujeme užívat dvojslovného pojmenování Česká republika.
Vlastní
jméno Česko není nové a sporadicky se
objevuje dlouhou dobu. První doklad zachycený Ústavem pro jazyk český pochází
z r. 1777. Také forma není z hlediska slovotvorného nesprávná a
námitka, že by forma měla být Češsko,
neobstojí. Přídavná jména odvozená od podstatných jmen zakončených na – ch příponou –ský mají sice pravidelně podobu končící na -šský, například mnich –
mnišský, Valach – valašský. U dvojice Čech – český je podoba přídavného jména však odedávna – a to i ve
výslovnosti – zjednodušena: máme nikoli češský,
nýbrž český. Od přídavného jména český je pak podstatné jméno Česko zcela náležitě odvozeno. Po
stránce slovotvorné Česko není prohřeškem
proti „duchu jazyka českého“.
Druhá
strana věci jsou citové postoje. Mnoha lidem se slovo Česko nelíbí, protože je nezvyklé, jeho užívání v obrozenecké
době upadlo v zapomnění. Každé nové slovo obyčejně budí určité rozpaky,
nesouhlas; jde-li o pojmenování věci, ke které máme citové vztahy, může to být
až odpor nebo pobouření. I když odborné vysvětlení pro tyto postoje neexistuje,
musíme je vzít v úvahu, protože jazyk nežije mimo lidi, ale v nich.
Jazyk nejsou jen slova a jejich tvary, ale také postoje lidí k nim. Proto
můžeme výraz Česko odmítnout, důvodem
by však bylo jen to, že je odmítá mnoho lidí. Abychom jeho užívání zakázali,
k tomu nemáme ani pravomoc, ani odborné důvody. Zda se výraz Česko jako jednoslovná podoba pro název
České republiky v budoucnu ujme, nezáleží na rozhodnutí nějaké instituce,
ale právě na postojích lidí k němu.
KRÁTCE
Referenční
centrum Národní knihovny v Praze
Počátkem října 1999
bylo v Národní knihovně v Praze (NK ČR) slavnostně otevřeno Referenční
centrum. Nachází se v přízemí Klementina vlevo v bývalé chodbě, kde
byly před vybudováním Centrálního depozitáře v Hostivaři na sobě
naskládány přepravky plné nových knižních přírůstků NK ČR. I když byl později
prostor poněkud „rehabilitován“ tím, že zde byly uloženy kartotéční skřínky
s lístkovými katalogy CEZL (Centrální evidence zahraniční literatury),
nový stav nemá s ničím předchozím srovnání. Zařízení a nábytek „na míru“,
celkové vybavení provedené s citem a elegancí vytváří příjemnou
atmosféru. Vědychtivý čtenář a uživatel
se jistě v nových prostorách bude cítit dobře. Věřme, že také obsah
příruční knihovny a zde poskytované referenční, reprografické a meziknihovní
služby budou rovněž na odpovídající úrovni. Bližší informace lze nalézt na
webovských stránkách NK ČR – http://www.nkp.cz/sluzby/altnk.htm
Státní cena za
literaturu 1999 a za překladatelské dílo 1999
Státní cenu za
literaturu 1999 získal za dosavadní rozsáhlou a významnou tvorbu Josef Škvorecký - prozaik, esejista,
scénárista, básník a překladatel, žijící od roku 1969 v Kanadě. Slavnostnímu vyhlášení cen, které se konalo
dne 14.října 1999 v Míčovně Pražského Hradu, byl osobně přítomen vyznamenaný
autor s manželkou - spisovatelkou Zdenou Salivarovou. Státní cena za
překladatelské dílo 1999 byla udělena Lumíru Čivrnému za jeho celoživotní dílo
– překlady ze španělštiny, francouzštiny, portugalštiny a bulharštiny. Státní
ceny předával oběma laureátům ministr kultury ČR Pavel Dostál.
Časopis INTERNET
nabízí knihovnám slevu
Časopis INTERNET se
snaží plnit zábavnou formou vzdělávací cíle. Jako jediný na českém trhu se
zabývá mapováním jednotlivých adres na českém i světovém webu. Od ledna 2000
bude v novinových stáncích k dostání pouze s přílohou CD-ROM za
cenu 79 Kč za jedno číslo. Verze bez CD-ROMu bude možno získávat jen formou
předplatného za cenu 350 Kč ročně (11 čísel). Knihovny mohou využít této formy
předplatného. Roční předplatné časopisu s CD-ROM bude činit 726 Kč.
Knihovnám bude poskytována sleva 10 Kč na jedno číslo, takže roční předplatné
pro knihovny bude stát 626 Kč. Bližší informace lze získat na adrese: petra.frindova@tpl.cz
Nová norma ČSN
ISO 11 620 – Ukazatele výkonnosti knihoven
Vyšla nová
norma „Ukazatele výkonnosti knihoven“.
Cena normy je 279,- Kč a její prodej zajišťuje Český normalizační institut ( http://www.csni.cz
)
Doporučujeme
využívání této normy jak pro hodnocení vlastní činnosti knihovny, tak při
realizaci různých typů průzkumů.
Knihovnické
aktuality
Tomu, kdo chce být
pravidelně informován o aktualitách ve svém oboru, již dávno nestačí sledovat
odborné časopisy, které byly ještě před nedávnem považovány za zdroj nejnovějších
informací. Je tomu tak i v našem oboru – tím spíše, že počet knihovnických
časopisů se ztenčil na minimum a jejich periodicita neumožňuje zajistit
aktuálnost zveřejňovaných informací. Kde tedy máme hledat knihovnické aktuality? Můžeme doporučit sledovat tři
zdroje:
1)Konference KNIHOVNA@CESNET.CZ
-
Diskusní skupina knihoven a automatizace knihoven
2)Webovské
stránky Národní knihovny – http://www.nkp.cz/welcome_cze.htm(Knihovnám) a oddíl http://www.nkp.cz/o_knihovnach.htm
3)Časopis IKAROS, vydávaný měsíčně našimi
mladými kolegy z ÚISK pouze na Internetu http://ikaros.ff.cuni.cz
Tiskový odbor
Kanceláře Akademie věd
Tiskový odbor KAV má své vlastní webovské
stránky. Lze na nich najít např. kompletní texty článků on-line verze
posledních čísel Akademického bulletinu, přehled tiskových konferencí včetně
pozvánek a příslušných tiskových zpráv, akce ústavů AV ČR a hodnocení úspěšnosti
jejich prezentace v médiích.
Všechny
tyto informace naleznete na adrese: http://www.kav.cas.cz/press
STALO SE
Letošní (každoročně pořádaná) porada vysokoškolských knihoven se konala
ve dnech 9. a 10. listopadu 1999 v Ostravě v prostorách Vysoké školy
báňské – Technické univerzity Ostrava. Jak už se stalo dobrým zvykem, na poradě
byly nejen probrány všechny aktuální otázky a problémy vysokoškolských
knihoven, ale účastníkům byla zároveň dána možnost podrobně se seznámit
s činností místní vysokoškolské knihovny, v tomto případě Ústřední
knihovny Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. Její ředitelka Mgr. Daniela Tkačíková byla
zároveň hlavním garantem celé akce. Podrobné informace a organizační pokyny
byly dostupné na webu, stejně tak jako referáty, zařazené do programu celostátní
porady. Zájemci je mohou nalézt na adrese http://www.knihovna.vsb.cz/cpvs1999/sbornik.htm
Mezinárodní porada expertů
UNESCO o knihovnické legislativě v Praze
„Mezinárodní
pracovní porada expertů k problematice knihovnické legislativy“ se zemí
Středoevropské iniciativy a baltských států byla organizována od 19. do 20.
listopadu 1999 v Národní knihovně České republiky Ministerstvem kultury
České republiky pod záštitou České komise pro UNESCO a za morální podpory
UNESCO.
Porady se zúčastnili experti z 8 zemí
delegovaní Národními komisemi pro UNESCO, a to z Albánie, Chorvatska,
České republiky, Lotyšska, Makedonie, Polska, Slovenska a Slovinska.
Jako experti se porady zúčastnili
Giuseppe Vitiello, poradce pro oblast nových technologií, knih a archivů Rady
Evropy, Bendik Rugaas, ředitel norské Národní knihovny a Ingrid Mauritzen,
právní poradkyně z Norska. Na poradě bylo dále přítomno 9 pozorovatelů
z České republiky a 1 pozorovatel Open Society Institute z Maďarska. Porady se také zúčastnil pan Michal Beneš,
zástupce UNESCO.
Poradu řídil pan Vojtěch Balík,
ředitel Národní knihovny České republiky, zapisovatelem byla Zlata Houšková,
Národní knihovna ČR.
Ve svém úvodním projevu zástupce
ministra kultury České republiky, pan Ilja Racek, přivítal přítomné a
informoval o záměrech ministerstva kultury připravit nový knihovnický zákon.
Dále přítomné přivítal zástupce České komise pro UNESCO pan Michal Beneš. Ve
svém příspěvku informoval účastníky pracovní porady, že generální konference
UNESCO se zabývala problematikou knihoven, a to jak ve velké všeobecné
rozpravě, tak i v jednotlivých komisích. Bylo zdůrazněno, že knihovny mají
významné místo v oblasti celoživotního vzdělávání obyvatel, jsou
nejdůležitějšími veřejnými informačními centry a současně místy ochrany a
rozvoje kultury i péči o kulturní diverzitu. Naplňování těchto funkcí musí
odpovídat i legislativní prostředí knihoven.
Hlavním cílem Mezinárodní porady bylo
vzájemné vyjasnění současných principů a trendů této legislativy v jednotlivých
zemích s možným hledáním principů a momentů společných či blízkých a
pomoci k formulaci legislativních předpisů respektujících současný stav a
předvídatelný vývoj oboru v zemích, kde dosud nebyly (nové) legislativní
předpisy vydány.
Účastníci porady obdrželi
s předstihem hlavní podklady pro diskusi, které postihly klíčové otázky,
jež by měly nebo mohly být upraveny legislativní cestou.
První blok diskuse věnovaný otázkám
neomezeného přístupu k informacím uvedla svým příspěvkem paní Ingrid Mauritzen.
Charakterizovala knihovnu jako instituci, která je skutečným naplněním principu
svobodného přístupu k informacím a nástrojem, kterým společnost podporuje
svobodné vyjadřování myšlenek. Knihovny jsou vytvářeny pro uspokojování potřeb
uživatelských skupin a k podpoře jejich práv na přístup k informacím
a myšlenkám. Zdůraznila bezplatnost knihovnických a informačních služeb.
Principy svobodného přístupu k informacím jsou základem rozvoje demokratické
společnosti. stejně tak budování knihovních fondů je nutno oprostit od
politických, náboženských a jiných zájmových vlivů. Nové problémy
v legislativní oblasti přináší rozvoj informačních technologií, zejména poskytování
služeb prostřednictvím Internetu. Klíčový význam nabývá otázka autorských práv.
Je nezbytné dosáhnout souladu práv autorů, vydavatelů a distributorů na jedné
straně a základního práva obyvatel na přístup k informacím. Jednou
z cest pro knihovny je vytváření konsorcií a uzavírání licencí na
využívání informačních zdrojů. Měl by být také kladen důraz na vzájemné
propojení legislativy autorského práva s legislativou povinného výtisku.
Diskuse byla zaměřena na tyto otázky:
a)
Mají být proto všechny knihovnické služby
poskytovány bezplatně ?
b)
Má být bezplatnost knihovnických služeb
omezena pouze na základní knihovnické služby ?
c)
Které služby lze charakterizovat jako
základní ?
d)
Patří mezi základní služby také:
• zpřístupňování
informací z Internetu,
• a zprostředkování
informací prostřednictvím meziknihovních výpůjčních služeb a elektronického
dodávání dokumentů ?
e)
Pokud nebudou základní knihovnické služby
poskytovány bezplatně, kdo má rozhodovat o výši cen ? – knihovna, zakladatel
knihovny, stát ?
f)
Má být otázka cen knihovnických služeb
řešena v rámci knihovnického zákona ?
g)
Má knihovnický zákon nějakým způsobem
limitovat přístup k určitým informacím poskytovaným prostřednictvím knihoven
nebo má naopak jakákoliv omezení výslovně zakázat (např. technické prostředky
„filtrace“ zdrojů Internetu ?
h)
Má zákon rámcově vymezit (omezit) obsah
knihovních fondů případně garantovat jejich obsahovou vyváženost a kvalitu ?
i)
Má zákon garantovat knihovnické služby a
jejich dostupnost pro handicapované, národnostní a společenské menšiny ? –jakým
způsobem ?
Z diskuse
vyplynulo, že všichni považují volný přístup k informacím za základní
princip služeb knihoven. Při jeho naplňování však budou hrát úlohu tradice,
konkrétní společenská a ekonomická situace a úroveň technického vybavení
knihoven. Také bezplatnost základních služeb je podporovaným principem, ale
knihovny ve většině zemí střední a východní Evropy pociťují tlak na
zpoplatňování služeb.
Druhý tematický blok byl zaměřen na
nejdůležitější otázky organizace, řízení a spolupráce knihoven. Pan Bendik
Rugaas ve svém úvodním příspěvku zdůraznil nutnost organizovat knihovny do národního
knihovnického systému. Různorodé požadavky širokého spektra uživatelů není
schopna uspokojit jediná knihovna, ale národní knihovnický systém jako celek.
Podstatným faktorem je rozvíjení mezinárodní spolupráce, jako je např. spolupráce
evropských národních knihoven, CENL, GABRIEL. Finanční zdroje věnované na
činnost knihoven by měly být efektivně využívány.
Následující diskuse byla věnována
obecným principům kooperace knihoven, překonávání jak profesních bariér, tak i
konfliktů mezi knihovnami a institucemi z oblasti státní správy a
samosprávy. Kooperace knihoven je rozhodující otázkou jejich dalšího rozvoje.
Více než o otázku legislativní se jedná o vlastní vůli ke spolupráci. Další
diskuse se týkala dvou rozdílných pojetí knihovnického zákona. Jednak jako
stručné normy postihující pouze základní principy nebo jako obsáhlý výčet všech
pravidel a postupů. Pojetí stručného zákona se jeví jako perspektivnější, neboť
umožňuje snadnější provádění změn pomocí navazujících vyhlášek a nařízení.
Všeobecně se projevuje tendence k pojetí zákona, který by zahrnul všechny
typy knihoven. Zdůrazněn byl význam národních knihoven pro rozvoj a činnost
národního knihovnického systému. Rozsáhlá diskuse byla věnována otázkám kvalifikace
knihovníků, která je v některých státech již legislativně kodifikována. potřeba
dalšího rozvoje a prohlubování odborného vzdělání pracovníků knihoven je pociťována
ve všech zemích jako velmi důležitá. Limitem je však špatná ekonomická situace
knihoven.
Třetí tematický blok byl věnován
otázkám financování knihoven. Pan Bendik Rugaas charakterizoval knihovny jako
veřejnou službu, která je financována z veřejných zdrojů. Úroveň
financování knihoven z veřejných rozpočtů ne vždy odpovídá jejich úloze
v informační společnosti jako garanta rovnoprávného přístupu občanů
k informacím a poznatkům. Diskuse byla věnována řešení základních problémů
a otázek financování knihoven:
a) Mají být obce zavázány zajistit občanům dostupnost knihovnických služeb
? Jestliže ano, jako formou:
• Má být knihovna zřízena v každé obci
nebo pouze v obci s určitým stanoveným počtem obyvatel ? Jaká by měla
být tato hranice ?
• Není vhodnější stanovit pouze povinnost
obce zajistit občanům dostupnost knihovnických služeb a současně podporovat
vzájemnou kooperaci obcí při jejich zajištění, např. zřízení knihovny pro více
menších obcí ?
b) Kdo má knihovny financovat ? Má být zákonem stanovena povinnost
financování určitému konkrétnímu typu zakladatele (obec, škola…). Mají být
stanoveny závazné ukazatele pro financování ? Podle jakých hledisek ?
c) Jaké podmínky by měly být stanoveny pro zánik (zrušení) knihovny ?
d) Kdo by měl financovat nadlokální funkce knhioven v knihovnickém
regionu – vláda, nebo příslušný regionální orgán veřejné správy ?
e) Měly by být centrální služby poskytovány knihovnám bezplatně ?
f)
Jakými dalšími formami by měla být
podporována činnost knihoven a jak by měla být tato podpora zakotvena ve knihovnické
legislativě ? Například.- daňové úlevy, nižší poštovní a telekomunikační poplatky,
úhrada poplatků za autorská práva (tantiémy), podpora výstavby a rekonstrukcí
knihoven, podpora informační infrastruktury a vybavování knihoven informačními
technologiemi, účelově vázané „granty“, státní příspěvek úměrný příspěvku
zřizovatele (pokud jím není stát) ?
Z diskuse
vyplynulo, že většina států má v zákonu zakotvenu povinnost obce zřizovat
knihovnu nebo zajistit v kooperaci s jinou obcí knihovnické a informační
služby. Ve všech zemích je uznávána odpovědnost státu za činnost knihoven,
která by měla být vyjádřena i podílem na jejich financování, například při
financování nákupu literatury, pořizování automatizovaných knihovnických
systémů, při zavádění informačních technologií, daňové úlevy apod. Za
progresivní formu financování knihoven je považováno financování z různých
zdrojů. Státní podíl financování knihoven zajišťuje žádoucí dynamiku jejich
rozvoje.
Překážkou rozvoje knihovnických služeb
založených na informačních technologiích jsou vysoké ceny telekomunikačních
tarifů. Knihovnám a jiným vzdělávacím institucím by měly být poskytovány slevy
tarifů.
Čtvrtý tematický okruh, který byl
zaměřen na obecná východiska knihovnické legislativy zahájil pan Giuseppe
Vitiello. Ve svém příspěvku charakterizoval principy knihovnické legislativy
v evropských zemích a zmínil snahy UNESCO a Rady Evropy v oblasti
knihovnické legislativy. Diskutovalo se o významu knihovnické legislativy
v období vytváření informační společnosti. Účastníci se shodli, že rozvoj
knihovnických a informačních služeb je nezbytné podpořit legislativně.
Všeobecné snahy o decentralizaci a devoluci by měly být vyváženy jasnou
definicí státní kulturní a informační politiky. Tato politika by neměla být
zaměřena na udržení stávající infrastruktury, ale měla by usilovat o vytváření
kooperačních sítí knihoven, ale také muzeí, archivů a dalších oblastí na bázi
informačních technologií.
Předmětem diskuse byla také otázka
ustavení centrálního orgánu pro meziresortní koordinaci národního knihovnického
systému. Funkci těchto koordinačních center by měly plnit zejména národní
knihovny za předpokladu, že budou legislativně vybaveny odpovídajícími
kompetencemi.
Posledním diskutovaným problémem bylo
uplatňování a prosazování legislativy, respektive následných sankčních
opatření.
V závěru
porady vzali delegáti na vědomí ústní znění Závěrečné zprávy, která jim bude
zaslána v písemné formě. Pracovní jednání uzavřel předseda pracovní porady
PhDr. Vojtěch Balík. V závěrečných vystoupeních byla oceněna kvalitní
příprava porady ze strany Národní knihovny ČR a úroveň diskuse
k jednotlivým tématům. Téma nové knihovnické legislativy je v období
informační společnosti mimořádně aktuální a stále častěji se objevuje nutnost
integrace jejich základních principů v celoevropském kontextu.
Delegáti
přijali po diskusi rezoluci, kterou níže zveřejňujeme.
Rezoluce
Mezinárodní pracovní porada expertů zemí
Středoevropské iniciativy a baltských států o knihovnické legislativě
(Praha 1999)
©
děkuje Sekretariátu
UNESCO, Ministerstvu kultury České republiky, České komisi UNESCO a Národní
knihovně ČR za jejich podporu a pomoc, která umožnila uspořádání mezinárodního
setkání delegátů ze zemí Středoevropské iniciativy a baltských států. Jeho
cílem bylo vyjasnění současných principů a trendů knihovnické legislativy
v jednotlivých zemích, nalezení principů společných a pomoc při formulaci
legislativních předpisů v zemích, kde dosud nebyly legislativní předpisy
vydány.
©
konstatuje
s potěšením, že se ve státech zastoupených na poradě
postupně naplňuje princip svobodného přístupu občanů k informacím a toto
právo je i právně kodifikováno.
©
konstatuje
s uspokojením, že speciální právní zakotvení veřejných
informačních a knihovnických služeb je považováno za potřebné ve většině
zastoupených států nebo že byly diskuse o o potřebnosti této kodifikace
zahájeny.
©
znepokojuje
se nad nedostatečnou úrovní financování veřejných
knihoven z veřejných rozpočtů, které není v souladu s jejich
úlohou jako garanta veřejných informačních služeb v informační
společnosti.
©
oceňuje aktivitu a úsilí nevládních národních a mezinárodních organizací
zaměřené na vzájemnou spolupráci v oblasti knihovnictví a snahu o
kompatibilitu informačních a knihovnických služeb a jejich právní zakotvení.
©
oceňuje iniciativu Rady Evropy a UNESCO
v problematice zlepšování právního prostředí pro činnost knihoven
v jednotlivých zemích.
Doporučuje
©
UNESCO a Radě Evropy, aby i nadále
morálně podporovaly tvorbu speciálních legislativních norem pro oblasti
knihovnických a informačních služeb a aby pokračovaly dalšími konkrétními kroky
v propracování principů stanovených Manifestem UNESCO o veřejných
knihovnách z r. 1994 a Manifestem UNESCO o školních knihovnách z r.
1999.
©
Radě Evropy, aby pokračovala v úsilí
o prosazení princip.ů zakotvených v Návrhu pořadu jednání 9.1.1
knihovnické legislativy a politiky v Evropě.
Vyzývá delegáty
©
aby s výsledky porady a touto rezolucí
seznámili příslušné národní orgány svých zemí,
©
aby usilovali o aplikaci principů
uvedených v obou Manifestech ve svých zemích,
©
aby v jednotlivých zemích
publikovali rezoluci i výsledky porady a využili je při přípravě relevantních
právních norem.
2. slovenský
knihovnický kongres v Košicích
Druhý slovenský knihovnický
kongres se konal ve dnech 22.-23. listopadu 1999 v Košicích. Hlavními
pořadateli kongresu byly Spolek slovenských knihovníků, Slovenská asociace
knihoven a Ministerstvo kultury SR za organizační spolupráce Krajského úřadu
v Košicích, Magistrátu města Košic, Krajské státní knihovny
v Košicích a knihovny Jána Bocatia v Košicích a odborné spolupráce
Slovenské národní knihovny Matice slovenské v Martině, Univerzitní
knihovny v Bratislavě a Katedry knihovnické a informační vědy Filozofické
fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Na
programu jednání byla knihovnická legislativa, elektronizace knihoven, Internet
v knihovnách, integrace slovenského knihovnictví do evropských
knihovnických projektů, knihovnicko-informační obsluha vědy a výzkumu, informační
výchova dětí a mládeže, slovenské projekty v rámci programu UNESCO, lidský
činitel v knihovnické práci, změny v komunikačním řetězci producenti
– distributoři – knihovny, problematika národního bibliografického systému a
národní bibliografické registrace, MVS, souborné katalogy, správa knihovnických
fondů, historické knihovnické fondy, knihovnické prostory.
Na
kongres navazovala 24. listopadu 1999 valná hromada Spolku slovenských knihovníků
(SSK). Na místo dosavadního předsedy SSK, jímž byl od prvního knihovnického
kongresu v Nitře v roce 1996 PhDr. Tibor Trgiňa, (nynější ředitel
Univerzitní knihovny v Bratislavě), byla zvolena do čela Spolku ing.
Silvia Stasselová, vedoucí Studijního a informačního střediska Stavební fakulty
Slovenské technické univerzity v Bratislavě.
CHYSTÁ SE
ACCESS 2000
V pořadí již osmé mezinárodní sympozium
BOBCATSSS, které organizuje Královská škola pro knihovnickou a informační vědu
v Kodani, se bude v roce 2000 konat ve dnech 24. - 26. ledna
v polském Krakově. Hostitelkou mladých adeptů naší profese bude tamní
Jagelonská univerzita. Za hlavní téma byla vybrána velice aktuální, byť
kontroverzní otázka : Intellectual property
vs. the right to knowledge? (Duševní vlastnictví versus právo na znalosti?)
Diskutovány budou otázky svobodného přístupu k informacím, výchovy informačních
specialistů, právních i politických aspektů, týkajících se duševního
vlastnictví a záležitostí copyrightu, ale také informační politiky, technologií
a knihovnických služeb pod zorným úhlem „globalizace“. Bližší informace lze
najít na http://www.bobcatsss.com
INFORMATION UND
ÖFFENTLICHKEIT
„Informace a
veřejnost“ je motto a hlavní téma
prvního společného kongresu BDB (Bundesvereinigung Deutscher Bibliotheksverbände)
a DGI (Deutsche Gesellschaft für Informationswissenschaft und Informationspraxis).
Tato velice významná akce se bude konat ve dnech 20. – 23. března 2000
v Lipsku. Kongres bude provázen velkou výstavou – odborným veletrhem –
firem, které v nejrůznějších směrech pracují pro knihovnickou a informační
oblast. Kongresu se má zúčastnit na 3000 knihovníků a informačních pracovníků.
Všechny německé knihovnické spolky i DGI uskuteční v rámci kongresu svá
výroční zasedání. Na kongres bezprostředně navazuje ve dnech 23. – 26.3.
2000 tradiční lipský mezinárodní knižní
veletrh, což ještě zvyšuje atraktivitu akce.
INFOS
2000
Ministerstvo
kultury SR, Kancelář Rady Evropy ve Slovenské republice, Univerzitní knihovna
v Bratislavě a Spolek slovenských knihovníků pořádají ve dnech 3.-6.dubna
2000 ve Staré Lesné mezinárodní symposium INFOS´2000
„ Kultura informačního věku“ – o významu a vlivu informací a nových
informačních technologií na člověka a společnost, poslání a působení knihoven a
jejich významu v oblasti kultury, vzdělávání, svobodného rozvoje a demokracie.
Témata
Projekty RENIT Nové informační technologie, knihovny, kultura, vzdělání |
|
INTERNET Současné a perspektivní možnosti využití v knihovnách a službách |
||
|
|
|
||
|
Knihovnické projekty, sítě, spolupráce, integrace systémů, veřejné inform. služby |
|
||
|
|
|
||
Humánní aspekty a problémy rozvoje kulturní a informační společnosti |
|
Projekty EU INFO 2000 Knihovny a paměťové instituce v elektronickém prostředí sítí |
||
|
|
|
||
|
Digitální knihovny, elektronické dokumenty a informační služby, teorie a praxe |
|
||
Přihlášky
s nabídkou příspěvku na daná témata s krátkou anotací zasílejte na
adresu SSK do 31.12. 1999. Text
přijatých příspěvků očekává redakce do 31.1.2000. Předběžné přihlášky a zájem o
účast oznamte laskavě pod heslem INFOS-2000 na stejnou adresu:
Spolok slovenských knihovníkov
Michalská 1,
814 17 Bratislava
Fax: + 421-7-54434246
E-mail: androvic@ulib.sk
INFORUM 2000
Šestý ročník
konference INFORUM 2000 se bude konat stejně jako letos v Nové aule Vysoké
školy ekonomické v Praze, a to ve dnech 23. – 25. května 2000. Konference
tedy nebude probíhat paralelně či v návaznosti na mezinárodní knižní
veletrh „Svět knihy“ jako tomu bylo v předchozích letech. Nová aula VŠE
bude totiž volná až po skončení přednášek, tj. po 19. květnu. Knižní veletrh je
připravován na dny 11. – 14. května
2000. Organizátoři však slibují, že
zajistí pro účastníky konference vstupenku na veletrh v rámci konferenčního
poplatku. Bližší informace o konferenci včetně názvů jednotlivých sekcí naleznete
na adrese: http://www.inforum.cz
PERSONÁLIE
Životní jubileum Ing. Augustina Merty
Dne 30.listopadu
1999 se dožil v plné svěžesti 85 let významný představitel české informační
vědy ing. Augustin Merta, Csc. Kolegům a kolegyním středního věku je znám hlavně
jako brilantní lektor a vědeckopedagogický pracovník katedry vědeckých
informací a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, mladším pak
jako autor řady publikací a také nejnověji několika vydání vynikajících
česko-anglických a anglicko-českých slovníků z oblasti informačních věd a
knihovnictví.
Jen pamětníci
vědí, že Ing. Merta byl během své profesní dráhy také pracovníkem ČSAV, a to
v letech 1963-1968. Za krátkou dobu svého působení v Akademii věd zde
zanechal neuvěřitelně velký kus koncepční práce. Působil v „Řídícím útvaru
vědeckých informací“ v tehdejším Patentovém středisku ČSAV. Tento útvar
dostal za úkol navrhnout optimální řešení výstavby sítě
knihovnicko-informačních pracovišť při respektování Akademie věd jako
mnohooborové instituce badatelského charakteru. Ing. Merta se podílel se na
přípravě a vydání „Směrnic prezídia ČSAV pro činnost pracovišť ČSAV ve
vědeckých informacích“, na vydávání „Zpravodaje pro útvary vědeckých informací“, na zpracování rozsáhlé analýzy „Stavu
vědeckých informací na pracovištích ČSAV“ z roku 1967 a na vypracování
dalších interních studií, z nichž jmenujme alespoň „Rozvoj
vědeckoinformační činnosti ČSAV v letech 1961“(19668) a „Zprávu o
výsledcích experimentálního výzkumu informačních potřeb na pracovištích ČSAV“
(1968).
Blahopřejeme
jubilantovi k významnému životnímu výročí a přejeme mu do dalších let
hodně zdraví a životní energie.
K úmrtí PhDr. Jozefa Boldiše
Počátkem letošního roku se konalo v Bratislavě
smuteční rozloučení s dr. Jozefem Boldišem (nar. 25. 2. 1920), dlouholetým
ředitelem ÚK SAV (Ústredna knižnica Slovenskej akadémie vied), který nečekaně
zemřel po krátké nemoci dne 31. 12. 1998. Ve funkci ředitele ÚK SAV dr. Boldiš
působil od roku 1958 až do svého odchodu do důchodu. Má velké zásluhy na rozvoji
této centrální knihovny i celé knihovnicko-informační sítě knihoven a informačních
středisek pracovišť SAV.
Zasloužil se však nejen o knihovny SAV,
ale o rozvoj slovenského knihovnictví vůbec. Svou dlouholetou řídící,
organizátorskou, redakční, lektorskou a publikační činností si zde vydobyl
významné místo. Úzce spolupracoval s představiteli českého knihovnictví a
českých vrcholných knihoven – jako člen společné Ústřední knihovnické rady (do
r. 1968), jako předseda Zväzu slovenských knihovníkov a informatikov se Svazem
knihovníků a informačních pracovníků v době „první“ etapy jeho existence
(1968 – 1970), v dalších letech pak zejména s pracovníky ZK-ÚVI ČSAV
i ostatních akademických knihoven. Obsáhlý článek, zasvěcený dílu dr. Boldiše
(z pera dr. Vladimíra Grigara), najde případný zájemce v čtvrtém čísle
slovenského knihovnického časopisu „Knižnice a informácie“ (1999, 31, 4,
161 –164).
DOPORUČENÍ
Doporučení ke stanovení cen za knihovnické a
informační služby
v knihovnách České republiky
Asociace
knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR se dohodly, že
zpracují společné doporučení pro aplikaci cen za knihovnické a informačních
služby. Cílem tohoto doporučení je vymezení základních principů pro stanovení
cen za poskytované služby.
Toto
doporučení má sloužit jako orientace pro knihovny a jejich zřizovatele.
Asociace
knihoven ČR a Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vycházejíce z
Manifestu UNESCO o veřejných knihovnách a ze zprávy Evropského parlamentu k
Zelené knize o úloze knihoven v moderním světě považují za žádoucí a
doporučují knihovnám a zejména jejich zřizovatelům:
1.
Obecně za standardní považovat bezplatnost
poskytovaných knihovnických služeb a jejich zpoplatnění považovat za mimořádné
opatření vynucené okolnostmi.
2.
V každém případě udržet bezplatnost
·
poskytování přímých půjčovních služeb,
·
využívání studoven, příručních děl,
katalogů knihoven a národních bibliografií.
3.
Pokud už budou stanoveny ceny za
knihovnické služby, stanovit je tak, aby neodrazovaly stávající a potenciální
uživatele od využívání knihovny.
4.
Stanovené ceny služeb by neměly mít
diskriminační charakter ve vztahu k sociálně slabším skupinám uživatelů. Za
uživatelskou obec knihovny je třeba považovat obyvatelstvo celého přirozeně
spádového regionu; je nežádoucí rozlišovat mezi čtenáři podle místa pobytu.
5.
Při zpoplatnění výpůjčních služeb by
neměly být zvýhodňovány či znevýhodňovány určité
druhy nosičů, např. zvukové či zvukově obrazové .
6.
Před případným zavedením cen za
poskytované knihovnické služby, resp. stanovením jejich výše
·
analyzovat uživatelskou obec a vymezit
skupiny, které by mohly být zpoplatněním služeb reálně postiženy a k nimž bude
třeba přistupovat diferencovaně, zejména děti, mládež, studující, důchodce,
handicapované občany,
·
vyjít ze zásady, že základním posláním
knihoven je poskytování knihovnických a informačních služeb veřejnosti a
nikoliv získávání finančních příjmů,
·
odhadnout reálné náklady na
administrativu vybírání plateb a účetních operací a zvážit, zda tyto náklady
nezatíží neúměrně cenu za poskytované služby a neohrozí rentabilitu, a tedy
smysl zpoplatnění služeb,
·
prověřit, zda prostředky získané ze
zpoplatnění poskytovaných služeb budou moci být zpětně použity na krytí nákladů
spojených s poskytnutím služeb, resp. přímo na krytí provozních a rozvojových
nákladů knihovny; v opačném případě služby nezpoplatňovat,
7.
Po zavedení cen za poskytované knihovnické
služby, resp. stanovení jejich výše pravidelně prověřovat vliv tohoto opatření
jak na úroveň a strukturu využívání
fondů a služeb, tak na uživatelskou obec.
Asociace knihoven a
Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR vycházejí z těchto zásad a poznatků:
·
Řada mezinárodních dokumentů, například
Manifest UNESCO o veřejných knihovnách (1994), Zelená kniha o úloze knihoven v
moderním světě (Evropský parlament 1998), návrh Doporučení Rady Evropy ke
knihovnické legislativě (1999), chápe knihovny jako základní a nepostradatelné
instituce veřejného zájmu zprostředkující svobodný, rovnoprávný a volný přístup
občanů k informacím, vzdělávání a kulturním hodnotám.
·
Poskytování služeb veřejnosti je
základním posláním veřejných knihoven (v mezinárodních dokumentech jsou veřejné
knihovny přirovnávány k základním školám); obecným měřítkem kvality plnění
tohoto poslání je počet registrovaných čtenářů a počet uskutečněných výpůjček;
všechny ostatní aktivity knihoven, vytváření příjmů v to počítaje, nejsou samy
o sobě cílem, nýbrž mají jen podpořit úspěšné plnění základního poslání.
·
Knihovnické služby poskytované knihovnami
napojenými na veřejné rozpočty jsou v podstatě financovány z daní občanů a
fondy dokumentů a informací, které knihovny spravují, produkují a zpřístupňují,
tvoří součást národního kulturního dědictví.
·
Knihovny nejsou ani výrobními, ani
obchodními organizacemi a už z povahy své činnosti nemohou být považovány za
ekonomicky rentabilní, proto knihovnické služby nemohou být poskytovány s
primárním cílem zajišťovat příjem , či dokonce dosahovat zisk.
·
Základní knihovnické služby mají být
podle uvedených mezinárodních dokumentů poskytovány v zásadě bezplatně.
·
V návaznosti na obecně politické a
ekonomické trendy i konkrétní situaci jsou ve skutečnosti v různých zemích a v
různých knihovnách uplatňovány ceny za poskytované knihovnické služby.
·
Reálně uplatňované ceny za poskytované
knihovnické služby se navzájem liší a každá země (resp. často i jednotlivá
knihovna) se při tom řídí jinými zásadami.
·
Svízelná ekonomická situace řady knihoven
v České republice, ale také požadavky jejich zřizovatelů stále častěji vedou ke
zpoplatňování knihovnických služeb, včetně těch základních.
·
V České republice neexistuje legislativa
či doporučení pro stanovení cen za poskytované knihovnické služby.
·
Už i relativně nízké ceny za poskytované
knihovnické služby mají přímý omezující vliv na základní funkce knihoven, tj.
na výši počtu registrovaných čtenářů a výši počtu výpůjček. Z hlediska
ekonomického patří poptávka po službách knihoven do kategorie tzv. pružné poptávky..
·
Ceny za poskytované knihovnické služby
mohou být relativně příliš vysoké pro určité skupiny obyvatel, tím
je mohou diskriminovat a narušovat tak princip volnosti přístupu ke službám
knihovny.
·
Různorodost a nestejná výše cen za
poskytované knihovnické služby v různých knihovnách se v některých případech
může blížit určité formě "konkurenčního boje" mezi knihovnami, a tak
vést až ke komercializaci knihovnických služeb; tím se jednak dále prohlubuje
diskriminační efekt v uživatelské obci, jednak to může vést k deformaci
struktury poskytovaných služeb, příp. i profilu doplňování fondu, podle atraktivnosti
a ekonomické úspěšnosti té které služby.
Listopad 1999
OZNÁMENÍ
Upozorňujeme na změny
telefonních čísel
1) Telefonní
centrála v budově AV ČR na Národní třídě má nové číslo, které je
zároveň základním číslem pro přímou provolbu k jednotlivým pracovníkům
Kanceláře a Knihovny AV ČR.
Jde
o číslo 214 03 (111) -
centrála. K přímé volbě nutno znát
linku volaného účastníka.
2) Nová telefonní
čísla má rovněž
Ústav pro etnografii a folkloristiku AV ČR
Máchova 7, Praha 2.
Telefonní centrála: 22 51 16 96
Sekretariát: 22 52 21 67
Fax : 22 52 21 67
3) Změnu
telefonního spojení ohlásil rovněž
Ústav půdní biologie AV ČR
Na sádkách 7
370 05 České Budějovice
Sekretariát
ředitele: 038-530 01 34
Fax: 038-530 01 33
Oddělení půdní
mikrobiologie a chem.procesů: 038-530 01 74
Stávající linky
s provolbou 77 71 11 – ústředna.
Obsah
|
Úvodem …………………………………………………………………………... |
|
|
|
|
|
|
|
Co nového v Knihovně AV ČR |
|
|
|
• Stručně z dějin Knihovny AV
ČR…………………………………… |
|
|
|
• Důležité adresy………………………………………………………. |
|
|
|
• Služby ve dvoraně……………………………………….…………... |
|
|
|
• Ceník služeb a poplatků……………………………………………. |
|
|
|
• Počítačová studovna KNAV…………………………………………. |
|
|
|
• Pravidla pro využívání počítačové techniky………………………. |
|
|
|
|
|
|
|
Rozhovor |
|
|
|
• s Ing. Karlem Aimem,
CSc., předsedou Komise pro vědecké informace AV ČR ……………………………………………………… |
|
|
|
Z jednání Vědecké rady KNAV |
|
|
|
Ze zahraničí |
|
|
|
• Konference RE
v Římě………………………………………………. |
|
|
|
• Konference EUSIDIC………………………………………………... |
|
|
|
|
|
|
|
Chvilka pro
lepší češtinu |
|
|
|
• Přežije zájmeno svůj rok
2000 ? …………………………………... |
|
|
|
|
|
|
|
Představujeme |
|
|
|
• Ústredna knižnica SAV
v Bratislavě………………………………... |
|
|
|
|
|
|
|
Články |
|
|
|
• Citační rejstříky Institutu pro vědecké
informace……………….. |
|
|
|
• Co mají společného databáze od firmy
SilverPlatter?…………… |
|
|
|
|
|
|
Přečetli jsme za Vás |
|
||
|
• Stanovisko ÚJČ k užívání pojmu „Česko“…………………………………………….…………... |
|
|
Krátce |
|
||
|
• Referenční centrum Národní knihovny
v Praze………………….. |
|
|
|
• Státní cena za literaturu 1999 a
překladatelské dílo 1999……… |
|
|
|
• Časopis INTERNET nabízí knihovnám
slevu……………………... |
|
|
|
• Nová norma ČSN ISO 11 620 ……………………………………… |
|
|
|
• Knihovnické aktuality……………………………………………….. |
|
|
|
• Tiskový odbor Kanceláře Akademie věd ČR……………………… |
|
|
Stalo se |
|
||
|
* Celostátní porada
vysokoškolských knihoven • Mezinárodní porada expertů UNESCO o knihovnické legislativě
v Praze…………………………………………………………………... |
|
|
|
• 2. slovenský knihovnický kongres v Košicích |
|
|
Chystá se |
|
||
|
• Access 2000-Bootcatv Krakově………………………………………………….. |
|
|
|
• Information und Öffentlichkeit………………………………………………. |
|
|
|
• |
|
|
|
• INFOS 2000 INFORUM 2000 |
|
|
Personálie |
|
||
|
• Životní jubileum Ing. Augustina Merty |
|
|
|
• K úmrtí dr, Boldiše, býv. ředitele UK SAV Doporučení Doporučení |
|
|
Oznámení |
|
||
|
• Změny telefonních čísel |
|
|
Obsah……………………………………………………………………………….. |
|
||