Členka a j.

J. Přikryl

[Drobnosti]

Módní zanedbávání ženského tvaru „členka“ zdomácnělo ve zprávách Národního divadla a zahnízdilo se i v Ottově Naučném slovníku nové doby („Ehrenbergová… člen… Nár. div.“, „Čechova-Knipperová Olga, …člen Moskev. uměl. divadla,…“). Příznačné je, že tuto maskulinisaci provádějí i spisovatelky, u nichž bychom čekali, že se ženské výsady budou houževnatě přidržovati. Příklady z O. slov. jsou z pera paní Schubertové. Paní Lauermannová-Mikschová měla 10/I 1932 v Nár. pol. článek o doktorce Bayerové, nadepsaný „Průkopník. Ženský profil“. Správně by bylo: „Průkopnice. Profil.“ Obdobnou nesrovnalost vidím v tom, píše-li Božena Neumannová v Rozpr. Avent. 8/5 1930: „A. Pammrová byla… ženský revolucionář…“. Prof. Vlad. Helfert v Pazdírkově Hudebním slovníku naučném přiznává sice paní Bazikové, že je „virtuoska“, ale místo „mistryně na harfu“ ji nazývá „mistrem“.

Naše řeč 9, ročník 22/1938

Předchozí Aug. Jar. Doležal: Z chudého chlapce slavným mořeplavcem

Následující Leopold Zubr: Lidové výrazy ze Mšece