V. NOVÁČEK
Soubor geograficky orientovaných map - na příkladu mapového listu Hodonín 1:50 000.  /2-3/

A. IVAN, K. KIRCHNER, V. NOVÁČEK
Geomorfologie okolí Hodonína.  /4-11/
Reliéf listu geomorfologické mapy Hodonín (34-22) 1:50 000 je velmi složitý. V erozně-denudačním a akumulačním reliéfu vede využívání obnovitelných i neobnovitelných zdrojů spolu s dalšími ekonomickými aktivitami k mnoha geoekologickým problémům a četným střetům zájmů. Tyto skutečnosti se odrážejí i v mapě typů reliéfu a vybraných tvarů. Dominantní geomorfologickou jednotkou v daném prostoru je Dolnomoravský úval vzniklý na struktuře sz. části Vídeňské pánve. Je lemován flyšovými hrástěmi Bílých Karpat a Kyjovské pahorkatiny. Zvláštní pozornost je věnována údolní nivě Moravy, eolickým pískům a antropogenním tvarům.

E. QUITT
Topoklimatická mapa jako základ ochrany ovzduší a regionálního rozvoje krajiny.  /12-17/
Podrobná topoklimatická mapa list 34-22 Hodonín v měřítku 1:50 000 zobrazuje nejvýznamnější procesy odehrávající se ve spodní části mezní vrstvy ovzduší, ale i ve vrstvě atmosféry bezprostředně přiléhající k aktivnímu povrchu. Je tedy významným zdrojem informací o základních interakcích mezi reliéfem terénu, charakterem aktivního povrchu a socioekonomickými aktivitami. Je tedy významnou součástí v souboru map životního prostředí.

V. NOVÁČEK
Využití údajů z družice SPOT pro sestavení mapy využití ploch.  /18-21/
Mapa využití ploch ukazuje na možnosti využití obrazových dat z družice SPOT pro zjišťování prostorového rozmístění jednotlivých prvků a složek krajiny. Vedle přírodního (fyzickogeografického) pozadí je využití ploch hlavním fyziognomickým prvkem současné krajiny, přičemž výsledná fyziognomie sledovaného území je určována přírodním rámcem a prostorovým rozmístěním produktů lidské činnosti. Specifickým typům přírodní krajiny v podstatě odpovídá výběr, kombinace a prostorové rozmístění tvarově a velikostně diferencovaných areálů forem využití ploch. V průběhu historického vývoje se v zájmovém území vytvořily tři základní funkční typy, jenž jsou definovány prostorovou strukturou využití ploch: 1. technické formy, 2. zemědělské formy a 3. lesnické formy. Vlastní obsah mapy využití ploch je výsledkem integrace podkladů různého charakteru (nepravě barevná syntéza pořízená z údajů snímačů družice SPOT, letecké snímky, topografické a tematické mapy různých měřítek, osevní plány a přirozeně i vlastní terénní šetření). Tímto způsobem zkonstruovaná mapa využití ploch má areálový charakter, kde jednotlivé objekty a funkční areály jsou barevně znázorněny. Takto vyčleněné fyziognomické prvky využívání krajiny charakterizují prostorovou strukturu krajiny z environmentálního hlediska.

Z. GARDZIEL,V. VOŽENÍLEK
Počítačová interpolace předkvartérního povrchu.  /22-29/
Generování předkvartérního povrchu v prostoru Wisznice (JV Polsko) bylo provedeno v prostředí programu SURFER, který dovoluje zpracovávat digitální prostorová data na počítačích PC v rastrovém formátu. Při vlastním zpracování bylo použito interpolační metody Kriging. Současně bylo nadefinováno několik parametrů. Jejich hodnoty byly odvozeny od konkrétních rozměrů území Wisznice a pro jiné aplikace se samozřejmě liší (rozlišení rastru 245x266, tj. 212x212 m ve skutečnosti). Vstupní data (údaje ze sond a vrtů) byly rozděleny do třech kategorií podle podrobnosti. Finální předkvartétní povrch je výsledkem rastrových operací třech vygenerovaných povrchů a poskytuje kvalitní obraz o průběhu předkvartérního povrchu. Použití programu SURFER, hardwarové platformy PC a uvedených zdrojů dat tak umožňuje jejich efektivní použití v procesu geologického modelování povrchů.

J. KARÁSEK
Nové poznatky o geomorfologii Moravy.  /30-36/
Nová forma bakalářského studia na přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně značně přispěla k odborné aktivitě studentů, kteří již ve 3. ročníku obhajují tzv. bakalářské projekty. V nich předkládají výsledky svého vlastního výzkumu, jež v některých případech jsou přinejmenším pozoruhodné a zasluhují zveřejnění. V předloženém příspěvku jsou prezentovány výsledky tří bakalářských projektů z geomorfologie. Každá z těchto prací buď přinesla zcela nové poznatky o geomorfologických poměrech zkoumané oblasti nebo alespoň dokumentačně ověřila některé skutečnosti známé dosud jen z empirie.

J. KOLEJKA, J. POKORNÝ
Environmentální geoinformační systémy a pohavarijní řízení území (případ toxické havárie u Kyjova).  /37-49/
Lokální účelový geografický informační systém byl vyvinut pro potřeby pohavarijního řízení území v prostoru rizikových výrobních a skladovacích lokalit. Systém GEORISK vybavený expertní poznatkovou základnou je společným elaborátem Ústavu geoniky v Brně a Masarykovy univerzity. Systém obsahuje čtveřice základních textových, legendových a datových souborů, doplněných pomocnými datovými a textovými soubory a družicovým snímkem velkého rozlišení pro orientaci v zájmovém území. Každý soubor obsahuje informaci o dané přírodní složce prostředí a o opatření na omezení důsledků pobytu polutantu v této složce. Ovládání systému je velmi jednoduché. Uživatel vyvolává postupně nebo podle potřeby jednotlivé informace pomocí menu a práce s myší.

J. MUNZAR
Gregor Mendel a životní prostředí měst.  /49-51/
Článek je příspěvkem k historickému monitoringu environmentálních změn. Přináší některé nové informací o znehodnocování ovzduší měst v 60. letech 19. století na příkladu Brna. Jsou excerpovány z dvou meteorologických publikací zakladatele genetiky Gregora Mendela (1822-1884). V první stojí za pozornost dokumentace městského ostrova tepla, diskuse o jeho příčinách a zavedení pojmu „Rauchnebel“ - německého předchůdce anglického pojmu smog. Ve druhém článku jsou lokální rozdíly v koncentracích přízemního ozónu, zjištěné Schönbeinovu metodou, interpretovány jak na základě rozdílů ve znečištění ovzduší v centru a na okraji města, tak s přihlédnutím k ročnímu chodu rychlosti větru (provětrávání).


ZPRÁVY

A. VAISHAR
Ústav pro regionální geografii v Lipsku.  /52-59/ #RECENZE

Jozef JAKÁL
Krasová geomorfologie na Slovensku. (A. Ivan)  /6/0