F.W.CARTER
Úloha přímých zahraničních investic v České republice v 90. letech 20. století..  /2-17/
Zánik komunismu v roce 1989 ponechal České republice i dalším zemím bývalého východního bloku možnost pokusit se o nalezení vlastní cesty ke kapitalismu. Na počátku byla velká naděje, nicméně tento přechod se ukázal poněkud problematický. V tomto celém procesu jsou důležité jisté geografické faktory a jedním z nich je úloha přímých investic ze zahraničí (FDI). Tato problematika je zkoumána ve vztahu k České republice, zejména pak její vliv na různé administrativní regiony v zemi, změny v západo-východním prostoru ve zkoumaném období, model nezaměstnanosti a vlivy blízkosti hranice Evropské unie na regionální modely přímých zahraničních investic (FDI). Položeny jsou otázky týkající se budoucího vlivu přímých investic ze zahraničí a úprav nutných pro zajištění jejich stálého přílivu.

B. TRÁVNÍČEK
Potenciální železniční rychlodráhy v České republice - územní předpoklady a bariéry..  /18-37/
Snaha nalézt řešení neuspokojivé situace v oblasti rychlé a kvalitní železniční dopravy v České republice se stala podnětem pro řešení tohoto problému. V této práci byly stanoveny koridory potenciálních rychlostních železnic korespondující s aglomeracemi v ČR a v sousedních státech. Tyto koridory zohledňují rovněž terénní předpoklady ČR. Varianty rozvoje rychlostních železnic jsou zpracovány s přihlédnutím k možným alternativám budoucího vývoje. Česká republika se tak vzhledem ke své velikosti a zejména poloze vyprofilovala jako možná křižovatka tranzitních vysokorychlostních tratí ve směru sever-jih a východ-západ.

Z. MÁČKA
Poznámky k vymezování textury reliéfu z topografických map (na příkladu JV okraje Českého masívu)..  /38-46/
Obsahem předkládaného příspěvku je ověření validity všeobecně používaného postupu vymezování hustoty údolní sítě z topografických map měřítka 1:25 000. Pomocí párového t-testu byla zjišťována statistická významnost rozdílu v délce údolní sítě zjištěné měřením z topografických map měřítka 1:25 000 a přímým měřením v terénu na vzorku dvaceti povodí situovaných v Sýkořské hornatině a Deblínské vrchovině. Testování neprokázalo statisticky významný rozdíl v hustotě údolní sítě zjištěné oběma metodami, statisticky významný rozdíl však mezi oběma soubory existuje pokud se do délky údolní sítě zahrnou rovněž drobné strže a rokle. Tyto drobné lineární konkávní tvary specifickým způsobem ovlivňují dynamiku procesů v rámci údolní sítě, od protékaných či suchých údolí se však odlišují rozměrovým měřítkem a charakterem působících geomorfologických procesů. Zahrnout tyto drobné tvary do údolní sítě daného povodí je nezbytné v případě podrobnější analýzy textury reliéfu a dynamiky erozního rozčleňování jednotlivých povodí, v případě širších regionálních srovnání textury reliéfu a geometrie údolní sítě se tyto tvary do údolní sítě nezahrnují.

J. HRADECKÝ- T. PÁNEK
Geomorfologie oblasti Smrku v Moravskoslezských Beskydech (Česká republika)..  /47-57/
Autoři v příspěvku prezentují výsledky podrobného geomorfologického mapování v měřítku 1:10 000 v nejbližším okolí hory Smrk (1276 m n. m.), která je druhou nejvyšší kulminační oblastí Moravskoslezských Beskyd. Studované území leží přibližně 35 km jv. od Ostravy (49° 23´ s. z. š., 18° 23´ v. z. d.). Reliéf horské skupiny Smrku se vyznačuje vysokou intenzitou geomorfologických procesů, které jsou výrazně podmíněné litologickými a strukturními vlastnostmi území budovaného flyšem. Geneze reliéfu byla studována v souvislosti s předpokládaným horským zaledněním v pleistocénu. J. Pelíšek publikoval v roce 1952 studii, ve které popisuje v dané lokalitě existenci dvou generací karů a morénových akumulací. Autoři však nenalezli žádné formy reliéfu, které by horské zalednění potvrzovaly. Pramenné oblasti Bučícího potoka byly identifikovány jako nivační kotle. Kirchner, K., Krejčí, O., Ivan, A.:, s. 58-66. Mikulík, O., Mariot, P.:, s. 67-69.


ZPRÁVY

K. KIRCHNER - O. KREJČÍ - A. IVAN
Geomorfologické a geologické poznatky ze Severních Apenin..  /58-66/

P. MARIOT - O. MIKULÍK
4. česko - slovenský akademický seminář z geografie..  /67-69/
Konference CONGEO ’01.  /70/
Editorial.  /37/