A. IVAN
Reliéf svahu okrajového sudetského zlomu v Rychlebských horách a geomorfologické aspekty epiplatformní orogeneze v severovýchodní části Českého masívu..  /3-17/
Proměnlivá morfologie podél jv. ukončení okrajového sudetského zlomu v Rychlebských horách je projevem slabé terciérní a kvartérní neotektonické epiplatformní orogeneze. Zlomový svah na okrajovém sudetském zlomu se člení ve tři úseky o různé výšce a sklonu, které vedle rozdílné intenzity zlomových pohybů odrážejí petrografické rozdíly varisky konsolidovaného fundamentu na styku silezika a lugika.

A. VAISHAR a kol.
Nová prosperita pro rurální regiony..  /18-35/
Ústav geoniky AV ČR, pobočka Brno a Geografický ústav Ljubljana řeší výzkumný projekt zaměřený na studium transformace marginálních rurálních regionů zejména v pohraničních oblastech obou států. Otázkami, na něž chce projekt odpovědět, je reálný průběh transformace v marginálních a pohraničních podmínkách, důsledky transformace pro sociální systém, role subjektů, sociální podmínky úspěchu transformace, vztah mezi prosperitou regionu a velkoplošnou ochranou přírody. Podstatným faktorem problému je nová situace na státních hranicích. V obou zemích bylo vybráno sedm modelových oblastí: Bílé Karpaty, Horní Podyjí, Kunštátsko a regiony Dolního Podráví, Posáví, Istrie a Bílé Krajiny ve Slovinsku. Porovnáním hodnocení jednotlivých regionů, ale i aplikací různých metod v každém z nich hodlá výzkumný tým dosáhnout zobecnění regionálního průmětu transformace a jejích důsledků v marginálních oblastech.

P. HLAVINKOVÁ
Vliv lidské společnosti a jejích aktivit na krajinu v povodí Říčky..  /36-44/
Různorodá geologická a geomorfologická stavba v povodí Říčky podmínila spolu s klimatem pestré zastoupení půd a vegetace. Tyto odlišné přírodní poměry se pak odrazily i ve způsobu využití krajiny člověkem.Oblast dolního toku, relativně málo členitá, z hlediska klimatu a půdního zastoupení velice příznivá část byla přeměněna na intenzivně zemědělsky využívanou krajinu, v níž se zachovalo jen nepatrné množství ekologicky významných segmentů krajiny, a je proto nutné ji z ekologického hlediska stabilizovat.Naopak pramenná oblast Říčky a jejích hlavních přítoků, jež je daleko více členitá, si zachovala do značné míry svůj původní lesní charakter a je možné ji z ekologického hlediska považovat za krajinu téměř stabilní. Její ekologický potenciál potvrzuje rovněž statut CHKO Moravský kras a Přírodní park Říčky.

H. KELLNEROVÁ - V. TOUŠEK
Brno z pohledu faktorové ekologie..  /45-51/
Článek se zabývá vnitřní diferenciací města Brna na úrovni urbanistických obvodů. Na základě 18 vybraných charakteristik obyvatelstva, bytového fondu a vybavenosti domácností byly pomocí metody faktorové analýzy vyextrahovány čtyři nejdůležitější faktory vysvětlující společně 71,5 % celkové variability vstupního souboru. Tyto faktory, jež poukazují na nejdůležitější principy socioekonomické diferenciace města Brna, se staly výchozími proměnnými pro zpracování typologie pomocí shlukové analýzy. Jejím výsledkem je 7 různých socioekonomických typů územních jednotek.

J. TÁBORSKÁ
Možnosti revitalizace povodí potoka Daníž na Znojemsku..  /52-65/
Povodí potoka Daníž je situováno jihovýchodně od Znojma. Daníž protéká směrem ze západu na východ při státní hranici s Rakouskem a ústí do Mlýnské strouhy, která je pravostranným přítokem řeky Dyje. Povodí patří k nejsušším částem ČR. Pro oblast je charakteristická minimální vodnost a značné možnosti revitalizace toků. Na závěr je uvedena ukázka možného řešení obnovy vybraného úseku potoka Daníž.


ZPRÁVY
Antonín IVAN (60)..  /6/6