Eufemismy

Tom. Planský

[Drobnosti]

Zarmoucený chlapče! Často jsem slýchával, jak matka říkala synáčkovi, jenž se něčím provinil, »zarmoucený«. Jindy říkala »zatrápený«, nechtíc ho proklínati slovem »zatracený«. Z eufemismu »zatrápený« vzniklo pak »zarmoucený« (= ztrápený), ač se již zněním od »zatracený« i zatrápený úplně lišilo.

Jdi mi k šípku! Rčení toto pokládám také za eufemistické místo »jdi mi k šibenici«, shodné s německým: »Geh’ zum Galgen« a podobné významem rčení: »Jdi na horoucí skálu, do horoucího pekla«, nebo: »Jdi mi k čertu!« Všemi těmito rčeními odháníme osoby protivné od sebe a odkazujeme je k místům (nebo bytostem) co nejvzdálenějším a nejhroznějším.

Naše řeč 3, ročník 4/1920

Předchozí Babí kout

Následující V. Dlouhý: Návrat