Kraslice

[Drobnosti]

K výkladům 6, 206; 7, 109 píše nám prof. J. F. Hruška: »Dr. Flajšhans uvádí mezi doplňky můj článek (Č. L. VI), ale ušlo mu asi, že na Chodsku neznají sice slova kraslice, mají však pro malovaná vejce svůj starý název straky, jenž ovšem náleží jen vejcím pestře malovaným, se všelijakými domácími vzorky. Toto malování strak se děje na Chodsku jen horkým voskem; vyškrabávaných ozdob v jednotné barvě na Chodsku nevídati. Název straka bývá dáván také fazolím (jako se naopak strakatým fazolím na Bydžovsku také říká »kraslice«, 7, 110), kravám a volům, králíkům, holubům. Jednou jsem slyšel v pohádce straka pes. Označování doby »na červený vijce« je tu velmi oblíbeno; vyskytuje se i v staré písni:

Na červený vijce
sou žlutý mazance.
Jakyj je to mazanec
bez koření, bez vajec?

P. říd. uč. J. Kysela upozorňuje, že velikonočním vajíčkům ve vých. Čechách říkají také šmerkust. To však je vl. jméno velikonočního polévání nebo šlehání, jehož se děvčatům dostává od hochů, známé z východních Čech (šmerkust, šmerkus, šmerkous, u Zlobického šmerkouz), z Moravy (šmigrust, šmirgust, šmergust, šmegrust) i u Poláků (smirgurst, šmigrust, šmigust, šmigus), teprv odsud se přenáší na zvyky velikonoční vůbec nebo na podarování hocha vajíčkem (děvče dává hochovi »šmerkustu« vejce, anebo zkrátka mu dává »šmerkustu, šmerkust«). Vykládají toto slovo z něm. Schmeckostern, což podle Jungmanna má týž význam.

Naše řeč 6, ročník 7/1923

Předchozí Vojtěch Kebrle, E.: Ses, sis

Následující F. Krsek: Světlo Asie