Štípnout

J. J.

[Drobnosti]

Co je naše štípnout „potajmu odcizit“? Nic jiného než německé stippen „píchat, strkat; namáčet“, v hantýrce „peníze krásti buď zvláštním pohybem prstů při rozměňování peněz nebo sáhnutím do pokladny nebo obětnice, a to s pomocí hůlky nebo proutku lepem pomazaných (Stipprute, Stipper)“; Stipper je pak „takový zloděj; tulák“. V češtině se přimklo sice toto slovo, zdánlivě zcela přirozeně, k slovesům štípati — (u)štípnouti; ale v němčině se sloveso stippen hlásí jako i-ový odstín k odstínům podobným, jen jinak zabarveným: stapfen, steppen, stoppen, stuppen (stupfen), zkrátka je to zvukodobné slovo odedávna v řeči zakotvené.

Naše řeč 1, ročník 31/1947

Předchozí Neznalost českého jazyka v státních úřadech

Následující K. Svoboda: Tropy a figury