Slídný

P. Váša

[Drobnosti]

V článku Slovník M. Z. Poláka, uveřejněném v letošním ročníku Naší řeči, uvedl jsem mezi slovy, která se vyskytují již u Husa, též příd. jméno slídný s poznámkou, že toto slovo není v Novákově slovníku k Husovým spisům. Jako Husovo slovo jsem našel adj. slídný u Kotta s prostým citováním Hus (t. j. M. J. Husi Sebrané spisy české podle Erbenova vydání) III, 315. Profesor V. Flajšhans laskavě upozornil redakci Naší řeči, že slídný není přímo slovo Husovo, nýbrž z pozdějšího překladu jeho latinského napomenutí kněžstvu, že místo „Hus“ mělo v citaci státi „PseudoHus“. Na svou omluvu připomínám, že jistě nelze žádat od uživatele Kottova Slovníku, aby si každou jeho citaci přezkoušel. Pro účel mého článku stačí konstatovat, že slídný je staré slovo dobře doložené — odvozené slovo slídník (slédník) je, jak prof. Flajšhans rovněž upozornil, již u Klareta.

Naše řeč 9-10, ročník 31/1947

Předchozí Dělati dryje, trile

Následující Vladimír Šmilauer: Od Adama k Švejkovi