Odkoniti, skyčařiti a j.

[Hovorna]

Ve Večeru ze dne 12. ledna t. r. čtli jsme článeček nadepsaný »Odkoňte poštovní vozy!«, v němž se vykládá, že při provádění nových reforem poštovních dojde snad konečně k tomu, že budou poštovní vozy »odkoněny« a nahraženy (!) automobily. Toto krásné slovo bylo sice v textu článku opatřeno opatrnými uvozovkami (v titulu ne), ale protože se u nás tím raději ujímají slova, čím hloupěji jsou utvořena, zaznamenáváme tento doklad, aby se po letech nezapomnělo, kde se slovo odkonit vylíhlo. Pražský argot má už ze starších dob sloveso skonit (správně by se mělo psáti ovšem zkonit), které má arci význam jiný, ale na způsob, jakým neznámý autor utvořil sloveso odkonit, hodilo by se jako charakteristika zcela dobře. Také by se k tomu hodilo pěkné slovo skyčařit (pozor na jazyk!), jehož užil p. K. Engelmüller v referátě o »Mluvící opici« v Nár. pol. ze dne 10. června: »láska k vrtošivé, náročné krasojezdkyni Nelly Goldschmithové docela skyčařila jeho život«. Je to odvozenina slova kýč, o němž jsme psali v NŘ. 9, 91. Tomu, čemu říká p. Engelmüller skyčařit (pravopisně ovšem »zkyčařit«), říkali u nás odedávna břídilství nebo hudlařství; arci zhudlařit by nebyl výraz tak »umělecký« jako skyčařit. V témže referátě jsme čtli zbrusu nové slovo (není-li to ovšem tisková chyba) degatní (pan Steimar má pro degatního, sebevědomého, světácky zkušeného Wicka dokonalý zjev). Je to snad místo elegantní či delikátní anebo v tom máme viděti nějakou duchaplnou odvozeninu franc. dégât, jehož význam se sem hodí ovšem jako pěst na oko? Ale ať už je to tisková chyba či nějaký »kýč«, nepokládáme přece za nemožné, že se to ujme, právě proto, že se neví, co to je, ale je to moderní. Moderní je ovšem také, aby naši literáti neuměli skloňovat; proto napsal p. E. v témž referátu »vysokou češtinou«; »umožní Wickově konkurentu Bergerinovi atd.«. Podle gramatiky má býti sice »Wickovu«, ale co je spisovatelům do gramatiky; oni přece dělají jazyk!

Naše řeč 10, ročník 9/1925

Předchozí Obratem pošty

Následující Svůj