Pišťuch

Dr. Josef Voráček

[Drobnosti]

V poslední době se ve familiární umělecké mluvě velmi rozmohlo slovo pišťuch. Četl jsem o něm vtipnou Drdovu úvahu v Lidových novinách a v jednom z posledních čísel Baťova Výběru; označuje hliněnousošku, jaké se dnes běžně vyrábějí v uměleckých keramických dílnách. Myslím, že je málokdo asi zasvěcen do vzniku toho slova, a proto podávám o něm svou zprávu. Slovo pišťuch je odvozeno od jména Pišta, t. j. Štěpán, a po prvé jsem je slyšel r. 1940 ve společnosti českých a slovenských studentů. Jeden z nich, jménem Pišta Lendway, se v jakési žertovné slovní narážce ptal bývalého posluchače akademie výtvarných umění, který právě v takové keramicko-umělecké dílně dělal sošky, co dělá po zavření ústavu. A on, chtěje Lendwaye hodně dopálit, odpověděl mu zkomoleninou jeho křestního jména: že dělá pišťuchy. Tak přišlo toto slovo na svět.

Naše řeč 1, ročník 27/1943

Předchozí Neměl kdo jim děti opatrovat

Následující kvh.: Zrůnek