Alois

[Drobnosti]

(F. K.) U cizích jmen zakončených souhláskou sykavou kolísá se skloňování někdy mezi vzory had, hrad a oráč, meč. Jména životná se obyčejně přichylují ke vzoru oráč, na př. Vincenc — Vincence, Rais — Raise, Kraus — Krause a pod., ale jsou mezi nimi i jména, která se skloňují způsobem obojím. Z nich je právě také jméno Alois, neboť mívá v jazyce obecném i spisovném tvary obojí: 2. p. Aloisa i Aloise atd. Zcela shodně poučuje o skloňování tohoto jména také Gebaurova-Ertlova Mluvnice česká 1, 1926, 222 a Gebaurova-Trávníčkova Příruční mluvnice 1930, 161 (v ní se však tvary jo- kmenové pokládají za běžnější). Pokud v jazykové praxi žije obojí skloňování jména Alois, nelze mluvnický předpis měniti v prospěch některého z nich.

Naše řeč 6-7, ročník 17/1933

Předchozí J. H.: Z našich časopisů

Následující Kocanda