Propadná lhůta

š.

[Drobnosti]

Pan Jaroslav Piskač z Dvora Králové nad Labem nás upozorňuje, že v „Úřední slosovací listině čsl. třídní loterie“ stojí: „Výhry budou vypláceny v propadné lhůtě, končící dnem 21. března 1938“, a podotýká k tomu:

Propadná lhůta je patrně ona lhůta neb ona doba, v které se již výhry nevyplácejí neboli kdy výhry propadají (ve prospěch státu). A ta že by měla dnem 28. března 1938 končit? Spíše počíná tato lhůta dnem 22. března. Srozumitelnější a češtější by bylo na př.: „Výhry budou vypláceny do dne 21. března 1938. Po tomto dni propadají.“

Souhlasíme a doplňujeme ještě tímto: 1. Adjektivum propadný je nejen zbytečné, ale je i nesprávně tvořeno. „Propadná lhůta“ má znamenati „lhůtu propadnutí“, má tedy prostě vyjádřiti vztah mezi dvěma představami, mezi představou „lhůty“ a představou „propadnutí“.

Tvoříme-li taková adjektiva ze jmen abstraktních, označujících slovesné děje, užíváme přípony -ní nebo -ový. Adjektiva na -ní se tvoří zpravidla od substantiv na -ba: síň pro dražby — dražební, škola hudby — hudební; pod. plavební kanál, služební poměr, stavební regres, svatební roucho, tržební řád, zkušební síň. Někdy se však tvoří taková příd. jména i od jiných slovesných abstrakt: porodní asistentka, obětní beránek, obchodní cestující, vývozní povolení, výrobní tajemství, průchodní dům, nákladní vlak, odvodní místnost atp.

Příponou -ový jsou tvořena adjektiva na př. v těchto případech: výnosové zdanění, rozpočtový výbor, průmyslová škola, pořadová cvičení, poplachová služba, ústupový boj (tedy od substantiv s příponou nulovou).

Naproti tomu adjektiva tvořená od takových abstraktních substantiv příponou -ný neznamenají prostě vztah (příslušnost), nýbrž označují jistou jakost (kvalitu). Uvědomíme si to nejlépe, srovnáme-li případy:

nákladní vlak, nákladové nádraží………nákladný život;
odporové souvětí………………………odporný pohled;
úmorová splátka…………………………úmorné vedro;
ústupový boj……………………………ústupný člověk;
výnosové zdanění………………….….výnosný obchod.

U některých adjektiv na -ný se velmi výrazně projevuje dějový význam (rovnají se adjektivům tvořeným přímo ze sloves); na př. strážný anděl (= střehoucí; proti „strážní služba“); služebný duch (t. j. sloužící; proti „služební poměr“).

Je ovšem pravda, že najdeme i případy odchylné, jak je při neúplném rozlišení adjektiv na -ný a -ní přirozené. Říkáme na př. léčebný fond, ačkoliv podle vzoru „služební smlouva“ by bylo správnější léčební; jeť to fond, který má vztah k léčbě, ale neléčí (kdežto „služebný duch“ slouží). Ale při tvoření nových slov se řídíme pravidlem, ne odchylkami.

A pravidlo je, že adjektiva označující vztah představ vyjádřených slovesnými abstrakty tvoří se příponou -ní nebo -ový, ne příponou -ný.

2. Ale to není ještě všechno. Viděli jsme na citovaných příkladech, že se tato adjektiva tvoří od rozličných typů slovesných abstrakt: ode jmen typu „sadba“ (služební, dražební, honební), ‚typu „sad“ (nákladní, odporový, porodní), typu „přísada“ (výrobní), „stráž“ (strážní), „zpověď“ (obětní). Netvoří se však od t. zv. podstatných jmen slovesných, která vznikají z trpných příčestí příponou -í (vysvědčení, zkoušení, krytí, povolání atp.). Děje se tak jen vzácnou výjimkou tam, kde slovesná povaha takového jména není již dost zřejmá. Tak úmrtí už dnes nepokládáme za podstatné jméno slovesné k umříti (jeť isolováno: od zemříti, vymříti, pomříti se taková jména netvoří), a proto je k němu adjektivum úmrtní.

Od „propadnutí“ adjektiva tedy vytvořiti nelze a jiné substantivum se k „propadnouti“ netvoří — na rozdíl od jiných odvozenin z „-padnouti“ (rozpadnouti - rozpad, vpadnouti - vpád, vypadnouti - výpad, zapadnouti - západ; odpadati - odpad, přepadati - přepad).

3. Nedalo by se však adjektivum propadný vyložiti i jinak? Jako přímá odvozenina slovesa propadnouti? Tvoří se přece příponou -ný přímo od sloves (mlsati - mlsný, děkovati - děkovný atp.). A nápadný — od téhož kořene — nepatří k substantivu nápad, nýbrž k slovesu napadati (napadá na něm jeho roztržitost = je nápadná).

Po stránce formální by tento výklad byl snad možný; na závadu je však stránka významová. Adjektiva na -ný, tvořená ze sloves, mají trojí význam:

a) význam náchylnosti, sklonnosti (bojovný je ten, kdo rád, často, s oblibou bojuje; pod. dotěrný, mlsný, poslušný, přítulný, nápadný);

b) význam trpné možnosti (prodejné je to, co lze, co se dá prodati; pod. úplatný, nepřístupný, nedobytný);

c) význam trpného určení (orná země, která je určena k orání, střelná zbraň, záchranný pás atd.).

Do žádné této významové skupiny však nelze naše adjektivum zařaditi.— Slovo propadný není dobře tvořeno a nelze je doporučiti, zvláště když se zcela dobře obejdeme bez něho.

Naše řeč 3, ročník 22/1938

Předchozí V. Machek: Plukovník – poručík

Následující š.: Výslovnost slova departement