[Drobnosti]
Pan ředitel Jos. Königsmark z Rokycan nás žádá, abychom se dotázali svých čtenářů, v kterých krajích jsou známy tyto výrazy:
1. upšít se („Aj, to jsem se upšil!“ = zavadil jsem o svou ránu a způsobil si bolest).
2. povijášet prádlo = rozvěšovat („Ty si tu pěkně povijášíš prádlo a děti necháš jen tak!“).
3. vychvístnout se (skoro jen o husách a kachnách = vykáleti se: „Husa se jí vychvístla na sukni, když ji škubala“).
Tazatel je zná z lidové mluvy na Plzeňsku; prosíme své čtenáře, aby nám napsali, co o nich vědí. — My známe slovo upšíti ze staré češtiny („Aniž mněj, by Tomáš z nova Krista tiem dotýkáním ranil, ale bez úrazu i bez upšenie dotekl; Hus, pod. Chelčický). Jako lidové je doloženo na př. ze Želivska, odvozené příd. jméno upšnivý, pšnivý (urážlivý; vybíravý) z Opavska. Podle původu patří k slovesu pcháti, píchati.
Sloveso chvístati je zvukomalebné (chvist; srov. hvizd, svist) a znamená vedle „hvízdati; prskati“ často také „pouštěti řídkou stolici“ (slovensky je chvístačka = silný průjem).
Předchozí František Cuřín: Je porybíno
Následující „Odvlivňovat se“
© 2008 – HTML 4.01 – CSS 2.1