Zub času

F. N.

[Hovorna]

Matiční Brus z r. 1894 píše: »Úsloví: Zub času hlodá na čem — vzato je z němčiny, spr. čas ničí (památku starověkou) «. Poznamenávám, že nalézáme tuto metaforu již u starořeckého básníka Simonida ve zlomku disticha, jehož překlad zní: »čas, ostré mající zuby, všechno ohlodává, i věci nejpevnější«. Není to tedy metafora speciálně německá a myslím, že není potřebí ji odsuzovati.

Naše řeč 7, ročník 3/1919

Předchozí »Osazenstvo«

Následující František Novotný: Svatý Václav