Postřekov

[Hovorna]

(J. H.) Úřední název dnešní, uvedený v Statistickém lexikonu obcí v Čechách (který vydalo ministerstvo vnitra v Praze 1923), je Postřekov, nikoli Postřehov, což je patrně nápad některého nepovolaného vykladače místních jmen. Tvar Postřekov je také název starý, uvedený v chodském privilegiu Jana Lucemburského z r. 1325, kde se jmenují chodské vesnice Postřekov, Klenič, Draženov, Újezd, Dlumačovo, Mrdákov, Kyčov, Pocínovice a Lhota. (Reg. III, 404.) Původ jména není jasný. Podle tvaru by to mohlo býti jméno držitelské (jako Benešov a j.) utvořené z osobního jména Postřek; Sedláček sice uvádí v Hist. slovníku místopisném v seznamu jmen osobních jméno Postřek, ale to je nejspíše odvozeno právě z míst. jména Postřekov, neboť starého dokladu pro jméno Postřek neznáme. Hrad Střekov slul arci původně Skřekov (Pešek ze Skřekova Arch. Č. 2, 454; hrad Skřekov a ves Budkov t. 455, obé z r. 1319) a není nemožná věc, že i jméno Postřekov vzniklo (disimilací) ze staršího Poskřekov. Pak by bylo možno arci zase jen předpokládati pro tato místní jména osobní jména Skřěk, Poskřěk, která by bylo možno vykládati z téhož základu jako sloveso skřěčěti a která by měla jakousi oporu v doložených jménech osobních Skřieka, Skřiečka, Skřěček (skřěček nč. křeček), patrných to přezdívkách.

Naše řeč 5, ročník 11/1927

Předchozí Piešťany

Následující Vyznati se v čem