Časopis Naše řeč

Plechý, neplecha

[Drobnosti]

K článku „Zvláštnosti z mluvy na Zálesí u Humpolce“ od p. Fr. Koubka (v NŘ. XXII, 224) podotýkám, že se rčení „to je neplecha, dělá jenom samé neplechy, já ho pleše neznám, o tom pleše nic nevím“ a pod. užívalo hojně také v lidové mluvě v mém rodišti Nové Říši (pol. okres Dačice, soud. okres Telč) na jihozápadní Moravě. Říká-li se tak v Nové Říši a v okolí ještě dnes, nevím, protože se nyní, kdy jsem již ztratil drahé rodiče, málokdy dostanu domů. Se zprávou p. Koubkovou se má zkušenost shoduje také v tom, že se slova plechý užívá jenom ve rčeních smyslu záporného. Říká se sice také „to tje (= asi) bude zase něco plechého“, ale jak lze snadno poznat, vyslovuje se zde ironická pochybovačnost, nedůvěra.

(po evakuaci Rýmařova) v Olomouci.

Julius Sedlák, pošt. revident v. v.

Naše řeč 4-5, ročník 23/1939

Předchozí jh.: K diskusi o dělení slov

Následující Prof. dr. C. Horáček st.: Prosba k jazykozpytcům