Novinky ve vojenském názvosloví

F. Daneš

[Posudky a zprávy]

V souvislosti s nedávnými změnami v organisaci naší armády objevilo se i nové slovo staršina. Je to označení nové poddůstojnické hodnosti, zavedené místo zrušené kategorie rotmistrů. Název byl přejat z ruštiny, kde má zcela obdobný význam.[1] Jak se zařazuje toto nové slovo do české zásoby slovní? Na první pohled se nám zdá hláskově nečeské, neboť je hodnotíme jaksi na pozadí českého stařešina. (Nahradit staršinu stařešinou ovšem dost dobře nejde, neboť stařešina má dnes význam „nejstarší člen určitého společenství, senior“). Ve skutečnosti má však výraz staršina zcela blízko k českému slovu staršinka („starší služka“ — proti mladšinka). Je tedy docela dobře možno chápat výraz staršina jako mužský člen slovotvorné dvojice staršina — staršinka (částečně významové posunutí tu není nijak na závadu, neboť staršina je ve skutečnosti vždy služebně a zpravidla též věkově nejstarší poddůstojník u roty). Dosud v češtině chybějící tvar je vlastně suplován jiným výrazem od téhož základu, stárek. Můžeme tedy očekávat, že nová vojenská hodnost v češtině snadno zdomácní.

Povšimněme si nyní ještě některých dalších významnějších novinek v našem vojenském názvosloví, jež se objevily také v novém branném zákoně. Místo dosavadního názvu presenční služba zavádí se termín základní služba, který lépe vystihuje podstatu věci. Rovněž označení presentace, presentovati, presentační (na př. komise) nahrazuje se výrazy nástup, nastoupiti, nástupní. Termínu nástup se sice užívalo v této souvislosti již dříve, ale označoval jen jednu součást presentace (příchod brance do kasáren); nyní se tedy jeho význam rozšiřuje a znamená celou presentaci (t. j. přijetí branců do presenčního počtu armády [PS]). A konečně třetí změnou je opuštění vskutku nevhodného označení superarbitrace (znamená, podle PS, úřední řízení, při němž se zjišťuje změna stupně schopnosti k vojenské službě). Místo něho se zavádí zcela nové slovo přezkum, které svou podobou jednak napovídá význam, jednak zbavuje češtinu tvaru, který pro svůj nezvyklý hláskový sklad sváděl často ke komolení. Podle toho též superarbitrační řízení = přezkumné řízení, superarbitrovati = provésti př. ř., být superarbitrován = podrobit se př. ř. (Slovník Vášův-Trávníčkův uvádí u hesla superarbitrovati význam „propustiti z vojenské služby po nové přehlídce“. Tento význam je sice běžný v jazyce obecném, nikoli však v odborné terminologii vojenské; v té značí zmíněné sloveso pouze „provésti přezkumné řízení“, aniž se tím co říká o jeho výsledku.)

A připomeňme si ještě, že při označování vojenské hodnosti žen, sloužících v armádě, je na místě užívat názvů přechýlených. Tedy na př. vojínka, svobodnice, četařka, poručice, kapitánka atd.

(Předneseno v Jazykovém koutku)

Naše řeč 5-6, ročník 33/1949

Předchozí R. Havel: Nové české názvy rostlin

Následující L. Janský: Velký slovník cizích slov