Čermná

Josef Jejkal

[Drobnosti]

Autor této drobnosti v Naší řeči 34, 1950, s. 177 n., praví, že Ant. Profous v svém díle „Místní jména v Čechách“ vykládá místní jména Čermná tak, že to byl vlastně název potoka podle jeho barvy, který se přenášel i na osady při nich založené. Dále autor uvádí, že u Čermných mají potoky jiná jména, Profous jmenuje Brlenku, Ostružnou, ale nezná prý jména potoka Čermná u nějaké Čermné. Z toho autor soudí, že mnohem více tu rozhodovalo zabarvení země nežli barva potoků.

Co se týče místního jména Čermná u Ústí n. L., nesouhlasím s tímto názorem autorovým. Profous (I, 284) neuvádí sice výslovně jméno potoka Čermná, ale cituje o něm starý lat. doklad z r. 1169 Rufus puteus, Červená studnice. Aug. Sedláček (Snůška starých jmen, s. 8, 56, 108) pak rozhodně vykládá tento název Rufus puteus jako jméno potoka Čermná, po němž dostala ves své jméno. Také jiní badatelé jsou téhož názoru (Ernst Schwarz, Die Ortsnamen der Sudetenländer als Geschichtsquelle, Mnichov 1931, s. 74; týž, Raumforschung und Raumordnung, Heidelberg 1943, 475). Pramen železité vody v této osadě, resp. potok sám se nazýval u Němců Die rote Rinne (Heimatkunde des Bezirkes Aussig, 1929, 148, 188). Z toho ze všeho myslím jasně vyplývá, že Čermná u Ústí n. L. má své jméno po potoku, který byl tak nazván podle své barvy. — Tím ovšem netvrdím, že tomu tak je i u ostatních Čermných. Ale zdá se, že většinou byly osady pojmenovány přece po potoku (srov. na př. to, co píše Profous o Bělých, Sedláček, Snůška s. 6, 8 a Vl. Šmilauer v NŘ 30, 1946, s. 161 n.)[1].

Naše řeč 7-8, ročník 37/1953

Předchozí -cl: Anglo-francouzské kolonie?

Následující -cl: Dlouhohrající desky