Sebevrahyně

[Hovorna]

(F. K.) Tento tvar, známý i Kottovi (p. tazatel jej našel v N. pol. 18. čce 1923), máme za méně správný než sebevražedlnice. Jednak proto, že tvoření jmen na -yně (stč. -yni) není již v naší době dosti živé, aby nová slova toho způsobu nezněla cize, zejména však proto, že jména na -yně (-kyně) označují ženské bytosti (někdy i neživé předměty jako hlohyně, turkyně »druh hrušek«, na Moravě »kukuřice«) podle trvalých vlastností a stavů, jako bohyně, hospodyně, otrokyně, žákyně, přítelkyně, vévodkyně a j.

Naše řeč 9, ročník 7/1923

Předchozí Rodiče

Následující Slušeti