Dodatek k slovu „rochně“

J. Vajs

[Drobnosti]

(NŘ XXXI, 19) Oblast tohoto jména netřeba klásti až na Slánsko. Jako chlapec jsem je slýchal od zedníka v západním okolí Prahy, v Liboci (Praha XVIII), a to jako posměšné pojmenování zedníků. Řečený zedník užíval toho nepěkného přídomku ve spojení a srovnání s rochtavým zvířetem. Že by sv. Roch byl patronem zedníků, nikdy jsem neslyšel, ač jsem theolog; spíše se ctí jako ochránce před morem.

Naše řeč 5-6, ročník 31/1947

Předchozí Václav Rous: Studie o americké češtině

Následující Fr. Pátek: Křestní jména a příjmení