Zhrzený

[Hovorna]

(R. Z.) V staré češtině bylo sloveso hrzěti (podle Gebauerova výkladu »hrzším, hrdějším býti«, vedle hrděti, hrdnouti a j.), které znamenává také »pohrdati«; k tomu bylo složené zhrzěti, sloveso, jak viděti z dokladů zřetelných, vidu trvalého (na př. u Ctibora Tovačovského v Hádání 16a: ti dobře hledají, kteříž světskou mocí zhrzejí, nebeských se přidržejí). K tomuto slovesu náleží tvar zhrzený, který tedy není nesprávný; »zhrzená láska« je pohrdaná láska, láska, jíž se pohrdá.

Naše řeč 7, ročník 5/1921

Předchozí Vymýtiti

Následující V. Flajšhans: Jungmann a — Hanka