Zpěčovati se

[Hovorna]

(F. K.) Tak, ne zpěčovati se, učí psáti Pravidla a správně. Je to trvací tvar k dokonavému zpíčiti se, stč. zpiečiti sě (někdy i zpietčiti), to zase je odvozenina podst. jména zpátek, žijícího v přísl. nazpátek, zpátkem, zpátky. Jsou to slova příbuzná se skupinou slov zpět (zpietiti sě, zpítit se =s postaviti se na odpor, zvrátiti se v něčem) a opět (opětovati, stč. též opiecěti), hmotný základ významový pak viděti v rovněž příbuzném slově pata; střídání samohlásek a, ě — á, ie (í) má vysvětlení v tom, že zde bývala pův. nosová samohl. e. (csl. peta atd), která se změnila v době pračeské v ja, já (za retnými souhl. p, b, m, v dále v a, á), místo čehož podle pravidel české přehlásky pak musilo před měkkými slabikami vznikati krátké ě a dlouhé ie (í). Výslovnost zpěčovati vznikla asi tím, že se nejasné slovo zpěčovati pletlo se sl. pečovati. Zpietčiti sě (zpětčovati sě) znamenalo pův. »postaviti (stavěti) se na paty, na zadní nohy«, pak »stavěti se na odpor, zdráhati se« atp.; snad si Bratří ještě byli vědomi pův. významu, překládají-li 5. Mojž. 32, 15 »takž Izrael ztučněv, zpíčil se« (recalcitravit Vulg.) s výkladem »zbujněl aneb pral nohami co kůň zpátkem«.

Naše řeč 1, ročník 6/1922

Předchozí Vyndati

Následující Ztratiti