Dyškerece

[Hovorna]

(A. B.) Z franc. discrétion, což samo je »učené« slovo přejaté z latiny. Lat. discretio znamená »oddělování, odlučování«, pak »rozdíl, rozlišování«; ve franštině nabylo významů »zdrženlivost, obezřelost«, pak »šetření cizího majetku« (discret je počeštěno v příd. jm. diskretní). Také značí »volné rozhodnutí«; à discrétion je »podle libosti«, vivre à d. »žíti na něčí útraty«, se rendre à d. »vzdáti se na milost« a p. Místy posud u nás slýchati, že někdo žádá nebo dostal odměnu »podle dyškerece«, t. podle (dárcova) uznání; a odměna »podle dyškerece« je pak zkrátka »dyškerece«. Tento význam je, jak se zdá, jen v češtině, snad tedy vzniklo také slovo dyškerece v Čechách přímým stykem na př. s francouzským vojskem (jako dalamánek z pain d’Allemand »německý chléb«). Do písemnictví toto slovo ovšem, mimo obrázky vystihující i řeč lidovou, přístup nenašlo.

Naše řeč 8, ročník 6/1922

Předchozí E.: Perikles, kníže Tyrský

Následující Filolog