Kolem armády

[Hovorna]

(J. J.) Výrazy tohoto způsobu, jako kolem armády, kolem automobilismu, kolem daňové reformy, okolo deníku dr. Stránského, okolo dr. Kramáře atd., v nichž si v poslední době začíná zalibovati naše žurnalistika a jimiž má býti vyjádřeno, že článek nadepsaný „Kolem armády“ je věnován různým výkladům, řečem, pověstem, jejichž předmětem a středem je armáda, jsou čerstvě importované galicismy, které některý česko-francouzský nadšenec vpašoval do české řeči novinářské. Užívá-li se v ruštině slova vokrug v témže významu (ačkoli ani velký slovník Daljův ani slovník petrohradské Akademie význam ten neuvádějí), je to asi téhož původu. Francouzské autour má základ v představě, že se řeč točí okolo něčeho, jako když někdo, pozoruje věc, obchází ji kolem dokola; je to tedy zkrácenina rčení »tourner autour de qch«. Týž význam jako franc. autour má i čes. o ve výrazech, dnes už ovšem neběžných, „uvázati pouta o ruku, provaz o strom“ anebo ve významu klidovém „o stole“ (= kolem stolu), na př. (Břetislav) káza Chodóm o Němcích i o sobě les zarúbiti Dal C. 86a (= okolo Němců i okolo sebe). Přenesením vznikly pak z tohoto významu vazby „mysliti, mluviti o něčem“ (t. j. řečí, v myšlenkách se kolem něčeho otáčeti), anebo „smlouvati se, jednati, mysliti, potýkati se o něco“ (v původním pojetí „kolem něčeho“). Proto vývoji našeho jazyka by odpovídaly jen dva způsoby titulů článků, vzniklých zkrácením celého rčení, buď O armádě, jde-li o pouhý předmět (v článku se bude mluviti o armádě), nebo o armádu, s významem spíše kausálním (jde, běží o armádu), kde tedy armáda je ne tak přímým předmětem, jako spíše podnětem diskuse (obranné) v článku obsažené. Ale mimo to naši novináři, přejímajíce toto francouzské „Autour de l’exposition universelle“ a p. jako módní novinku, chápou špatně význam franc. předložky autour, která zpravidla vyjadřuje, že úvahy článku takovým titulem označeného nejsou věnovány přímo výstavě, nýbrž že se jen otáčejí okolo ní, že navazují na ni a že se „autour“ blíží k tomu, čemu Němci říkají Randbemerkungen. Je-li však u nás článek nadepsán módně „Okolo daňové reformy, okolo náměštské vraždy“ a p., je to článek věnovaný přímo daňové reformě, referát o náměštské vraždě atd. Tu všude by stačila předložka o. Kdyby však dnešní novináři (starší toho asi nepotřebovali) stáli mermomocí o to, aby už v titulu bylo rozlišeno, jedná-li článek přímo o náměštské vraždě či obsahuje-li jen úvahy obecné, k nimž dal tento zločin příležitost, byla by pomoc snadná. Protože se články prvého způsobu nadpisují v novinách zpravidla nominativem (Daňová reforma, Náměštská vražda), bylo by možno v duchu jazyka použíti pro úvahy připojené k jistému předmětu předložky o s lokálem a psáti „O daňové reformě, O náměštské vraždě“ ve smyslu franc. autour. Že by se k tomu hodily v jednotlivých případech i jiné předložky, na př. před, po, nad, není zajisté třeba Čechovi ani zvlášť vykládati.

Naše řeč 4, ročník 11/1927

Předchozí Z našich časopisů

Následující Kultura