Putna — putyra

Fr. Táborský

[Hovorna]

NŘ. 9, 127 napsala: »Putna …, na Valašsku putyra, je slovo známé i v jiných slovanských jazycích.« Tak všeobecně a v té souvislosti o Valašsku to říci nelze. Na Rusavě, čistě valašské dědině (soudní okres Bystřice pod Hostýnem), říkají putně na vodu puténka, nikdy ne putyra. Ale když mi rusavská pasekářka ukazovala a jmenovávala kdejaký předmět v síni, jizbě, kuchyni, komoře atd., sáhla také po malé dřevěné nádobce, zavěšené na hřebíku hned na kraji komory. »To je putýrka pro zrno ptáčkom na zimu. Sype sa jim kole stěn na náspu a na neuzavřené okénko (jednoduché, u kuchyně),« podotkla. Nádobka byla vydlabána z jednoho kousku dřeva. Takové putýrky, z dřeva vydlabané, jsou na Rusavě všude známy. Jsou to malé nádobky na něco drobného. Bartoš v Dialektologii moravské I, 259 vysvětluje podobně: »putyrka = mosoreček = nádobka dřevěná bez ucha«. (Bývá i s uchem, které však nebývá přiděláno, nýbrž vyřezáno z téhož kouska dřeva, co putýrka.) Rusavská pasekářka vyslovovala putýrka. Ani nádobě na vydojené mléko neříkají rusavští Valaši putyra, nýbrž hrotek. »Dójí sa do hrotka.« K domněnce, že se »vedlejší tvary slova putna s hláskou r místo n, jako pol. putra, val. putyra, vykládají z něm. Butter, vlastně z jeho složenin Butterfass …«, dovoluji si podotknout, že by tento výklad byl snad možný pro polské putra = nádoba na mléko, pro ruské putra = polévka ze zeleniny, krup a mléka, putrja = omaštěná krupičná kaše, putro = mléčný nápoj pro dobytek, ale pro valašskou putyru a putýrku četl jsem výklad jiný: slova putyra, Kyčera (název valašských kopců) jsou původu rumunského. Četl jsem to však u nefilologa; odborníci zajisté nám to zjistí.

Naše řeč 1, ročník 10/1926

Předchozí Prachy

Následující Radigast