Vědecký útvar Masarykův ústav AV ČR

Posláním Masarykova ústavu je péče o myšlenkové a věcné dědictví vědce, politika, zakladatele novodobého státu a prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Ústav má příležitost propojit tak české a československé dějiny v průběhu celého století. Masarykův odkaz ústavu, který zakládal a jehož je MSÚ pokračovatelem, k pěstování oborů, jimž on sám se věnoval a jež se protínají v problematice české otázky, prodlužuje toto období až do současnosti. Vydání Masarykových spisů je povinností jak kulturně historickou, tak povinností k naší současnosti, jež si dosud neosvojila demokratickou teorii ve vztahu k vlastním dějinám a ke své současnosti zejména. Masarykovy práce se zabývají dalšími problémy moderní společnosti, jako sebevražedností, vztahu k náboženství, morálkou, obsahem české otázky ap. Badatelská práce výzkumných pracovníků a práce na Masarykově biografii je provázána s vydáváním spisů, systematicky budovanou bibliografií, uspořádáním archivu a knihovny. Praxe demokratického systému v masové společnosti, jeho problémy, jak je řešil Masaryk vzhledem k politickým stranám, parlamentarismu, k občanovi ap. je stále inspirativní. Konfrontují představy o ideální demokracii s „pomalou, trpělivou a těžkou prací“. Informují o omylech a chybách, malých i velkých, které „dělali všichni“. Formulování problémů demokracie 20. století v kontextu evropských a světových dějin je významnou součástí pokusu o obnovu demokracie v posttotalitním období, kdy je zřejmé oslabení hodnot demokratické politické kultury po desetiletích totalitarismu. Politická kultura je základní podmínkou udržení a zachování demokracie. Budování informačního systému ve všech jeho částech usnadní vypracování moderního vědeckého životopisu T. G. Masaryka, který je nezbytnou součástí zpracování českých a československých dějin v této etapě.

Ústav T. G. Masaryka byl založen Tomášem G. Masarykem 23. 7. 1932 jako nadace, jejímž úkolem bylo spravovat a doplňovat knihovnu a archiv TGM, pokračovat v redigování a vydávání Masarykových spisů, umožňovat externí studium vědeckých pracovníků a vydávat či přispívat k vydávání výsledků jejich práce.

Jako věcný základ věnoval TGM nadaci svoji soukromou knihovnu a archiv, soukromé muzeum a také cenné papíry (v celkové hodnotě cca 10 mil. Kč.) Tento základní fond měl být východiskem pro studium oblastí, kterými se Masaryk zabýval. Prvním sídlem ústavu byl Pražský hrad, v r. 1938 se přestěhoval do vlastní budovy v Bubenči. Za války byl deponován v Klementinu, protože budovu ústavu zabralo gestapo. V rámci poválečné obnovy dostal ústav dům zpátky, protože však prostory již nepostačovaly, přestěhoval se r. 1948 do Kramářovy vily na Hradčanech a vzápětí do budovy na Národní třídě 3.

V roce 1954 byl Masarykův ústav v rámci kampaně proti Masarykovi zrušen. Rok 1968 přinesl pokus o obnovu činnosti. 4. ledna 1990 rozhodl prezident Václav Havel, na základě návrhu výboru Masarykovy společnosti, obnovit Ústav T. G. Masaryka. V roce 1995 vznikl vedle nadace Masarykův ústav AV ČR, který převzal správu archivu a knihovnu a jako samostatné pracoviště Akademie věd ČR dal širší prostor vědecké činnosti. Od roku 2006 je jako vědecký útvar součástí Masarykova ústavu a Archivu AV ČR.

V současné době sídlí MSÚ AV ČR Na Florenci 3 v Praze. [Poloha na plánu Prahy]