Sklaplo mu!

[Drobnosti]

(F. J.) Tak se říkává, nevyplní-li se někomu, nač se již s jistotou těšil (»nač si dělal, brousil zuby«, jak také říkáme). Zdá se nám, že to je obraz vzatý zvláště z pozorování zvířat, na př. psů, jimž rozevřená tlama se slyšitelným zvukem »sklapne«, chňapnou-li marně po hozeném soustu, po letícím ptáku nebo hmyzu a pod. V tomto výkladu hledáme podporu zejména v sloven. rčení podobném, jež známe z dokladů jako na př. u Kukučína: veď (vždyť) klepnú nejednej (dívce chtivé vdavek) zúbky naprázdno 4, 179, keď videl, že sa darmo ufá, že mu zúbky naprázdno kleply 12, 72 (pod 147), že mu zuby kleply nadarmo 17, 22.

Naše řeč 1, ročník 14/1930

Předchozí »Rozpomeň se na své plémě«

Následující Josef Zubatý: † Jaroslav Vlček