Obtěžovati si

[Drobnosti]

(J. H.) Proti větě »Prosím, abyste si neobtěžovali zaplatiti loňský účet«, nelze se stanoviska jazykového nic namítati. Sloveso obtěžovati si znal v tomto významu už Veleslavín a užívali ho i Čeští bratří, jak ukazuje bible Kralická: Aby sobě neobtěžoval přijíti až k nim (Skut. 9, 38; po straně se vykládá slovy »nemeškal, neliknoval se« a v jiných překladech tohoto biblického textu je místo »sobě neobtěžoval« sloveso »nelenoval«). V dnešním jazyce je jistě velmi běžné, a to jak v jazyce hovorovém, tak i psaném, zvláště v dopisech. Ani se nám nezdá, že by to bylo sloveso zbytečné, neboť často jsme nuceni k zdvořilému opisu své žádosti nebo výzvy, a v takovém případě nelze zpravidla jinak než sáhnouti k některému ustálenému obratu zdvořilému; za takový pokládáme i tuto vazbu se slovesem obtěžovati si. — Sloveso obtěžovati se má předmět v 7. pádě, na př. obtěžovati se chůzí, prací a pod. Vazba tohoto slovesa s infinitivem (»neobtěžujte se oznámiti nám…«) vznikla asi neporozuměním místo vazby se slovesem obtěžovati si (»neobtěžujte si oznámiti nám…«).

Naše řeč 1, ročník 18/1934

Předchozí Nová slova

Následující Pán Bůh