Fizminuta

Rý

[Drobnosti]

V tělovýchovném tisku se objevují ruská slova, z nichž některá už u nás zdomácněla tak, že se stala součástí našeho běžného slovníku, jsou obecně srozumitelná. Hovoříme-li o sovětském prostředí, užíváme běžně slov fyskultura, fyskulturník atp., přestože u nás je zaveden název tělovýchova. Takové užívání ruských slov není na závadu, protože neruší srozumitelnost přeloženého textu, naopak uvádí čtenáře lépe do situace, o níž je řeč, a přibližuje mu popisované prostředí. Ale tam, kde ponechávání jednotlivých slov v původním ruském znění anebo jejich jenom povrchní zčeštění vadí srozumitelnosti přeloženého textu (po případě i českého textu původního), musíme být opatrní.

Tak je na př. pochybené přenášet do českého textu bez vysvětlení ruský výraz profsojuzní sport, který neznamená nic jiného než naše odborová tělovýchova. Název „profsojuz“ je totiž ruská zkratka za „professionalnyj sojuz“, t. j. český „svaz odborových organisací“.

Stejně nesrozumitelné zůstane čtenáři v českém textu ruské slovo fizorg. Označuje se jím neplacený funkcionář, který má podobný úkol jako náš tělovýchovný důvěrník. Nechceme-li při překladu užít tohoto pojmenování, můžeme si pomoci nějakým jiným výstižným a srozumitelným výrazem, na př. tělovýchovný organisátor a p.

Srozumitelnější je slabičná zkratka agitpochod z původního „agitacionnyj pochod“. Přesto je lépe vyjádřit se podle českého způsobu agitační pochod. Protože takové pochody v SSSR mají za úkol získat obyvatelstvo pro tělovýchovu, byl by též vhodný překlad náborový pochod. Takové pochody bývají zakončeny závody, které jsou přístupny každému, kdo se přihlásí. Rusové jim říkají otkrytyje starty. Je nevhodné zčešťovat tento název jen povrchně a předkládat čtenáři název odkrytý start, když máme české sportovní termíny otevřené hřiště, otevřený závod, otevřená tělocvična a otevřené stráně (pro lyžařské závody tohoto druhu).

V poslední době se u nás často objevuje i na školách slovo fizminuta nebo fizkultminuta (t. j. „fizkulturnaja minuta“), ačkoli není nijak obtížné užít pro ně vhodného českého ekvivalentu[1]. Mohl by jím být na př. výraz minutová rozcvička, nenajde-li se překlad vhodnější.

Uvedené případy mechanického přenášení ruských slov do češtiny vznikají často snad, že překladatel chce čtenáře uvést přímo do ruského sovětského prostředí, ale někdy prostě proto, že překladatel neví, co znamenají, a proto si je netroufá přeložit. To však značně vadí srozumitelnosti celého textu, a je proto nutno buď použít za ruské termíny našich slov (původní termín možno uvést v závorce nebo pod čarou), nebo uvést ruské slovo jako citát v uvozovkách a v poznámce je vysvětlit.

Naše řeč 9-10, ročník 35/1951

Předchozí E. Prandstetter: Pařeniště, nebo pařník?

Následující tl: Rohování, či box?