Stýniti

[Hovorna]

P. G. C. Křikava upozorňuje, že se na Pelhřimovsku říká: »Jak se to trochu stýní (= ztenčí), tak se to hned trhá.« Sloveso stýniti (spis. tvar by byl zténiti) je odvozeno od přídavného jména tenký týmž způsobem jako stč. výsiti (nč. výšiti) od vysoký, hloubiti od hluboký, krátiti od krátký atd. — Proč zavedl Statistický lexikon obcí v Čechách název Velký Rybník, říká-li se v kraji samém prostě Rybník, není nám známo. Snad k tomu vedly zápisy starší. Že každý přívlastek Velký n. Malý u jmen místních není vždy odleskem německých názvů, nýbrž leckdy původu domácího, vykládal v NŘ. 2, 65 znalec moravských míst. jmen Fr. Černý. — Přisouvání hlásky ch k slovům jako bratrch, vítrch, kmotrch, zaznamenal také Šembera z nářečí t. zv. podšumavského (Plzeňsko, Písecko, Budějovicko, již. Táborsko) a Bartoš z Valašska. Zpráva, že se tak vyslovuje také místy na Humpolecku a Pelhřimovsku, doplňuje tedy tyto údaje. Hláska ch vzniká tu, jak se podobá, čistě mechanicky, jako předržení proudu vycházejícího z plic za současného svírání hrtanu.

Naše řeč 3, ročník 9/1925

Předchozí Rohlík

Následující Šlikoves