Časopis Naše řeč

Slížky

[Hovorna]

Podle zprávy z Frenštátu v Nár. l. ze dne 25. října 1925 má býti na Radhošti »jako symbol slovanské myšlenky vztyčena socha Radigastova«. Snad byl opravdu bůh Radigost polabských Luticů, snad byl uctíván i na Moravě, to nevíme; ale má-li již býti postavena jeho socha na Radhošti, měla by to býti socha Radigostova. Radigast (Redigast) je poněmčený tvar jména slovanského, jak si je v 11. st. upravil německý kronikář Adam Brémský. Bývaly sice doby, kde pozdější slov. o znělo asi jako a, ale to jsou doby tak dávné, že v nich nelze mluviti o výslovnosti české nebo moravské. Jméno Radihost (v pohanské době Radigost) žije se zachovaným i nebo bez něho ve jméně hory Radhoště, v místních jm. Radihošť na Milévsku, Radhošť na Vysokomýtsku, Radhoštice v okr. brněnském, snad i v obměněném tvaru jako Radostovice (něm. Radositz), Radostice, Radostín, Radostov (vznikla-li snad tato jména z Radhostovice atd. přichýlením k slovu radost), ale to jsou spíše jména od osob, které se jmenovaly Radihost, Radhost, než od jména boha Radigosta, Radihosta.

Naše řeč 1, ročník 10/1926

Předchozí Radigast

Následující Slížky